1 John (Czech)

1

1:1b.1JO.001.001 Což bylo od počátku, což jsme slýchali, co jsme očima svýma viděli, a co jsme pilně spatřili, a čeho se ruce naše dotýkaly, o slovu života,

1:2b.1JO.001.002 (Nebo ten život zjeven jest, a my jsme viděli jej, a svědčíme, i zvěstujeme vám ten život věčný, kterýž byl u Otce, a zjeven jest nám,)

1:3b.1JO.001.003 Což jsme viděli a slyšeli, to vám zvěstujeme, abyste i vy s námi obecenství měli, a obecenství naše aby bylo s Otcem i s Synem jeho Jezukristem.

1:4b.1JO.001.004 A totoť píšeme vám, aby radost vaše byla plná.

1:5b.1JO.001.005 Toť jest tedy zvěstování to, kteréž jsme slýchali od něho, a zvěstujeme vám: Že Bůh jest světlo, a tmy v něm nižádné není.

1:6b.1JO.001.006 Díme-li, že s ním obecenství máme, a ve tmě chodíme, lžeme a nečiníme pravdy.

1:7b.1JO.001.007 Pakliť chodíme v světle, jako on jest v světle, obecenství máme vespolek, a krev Ježíše Krista Syna jeho očišťuje nás od všelikého hříchu.

1:8b.1JO.001.008 Pakliť díme, že hříchu nemáme, sami se svodíme, a pravdy v nás není.

1:9b.1JO.001.009 Jestliže pak budeme vyznávati hříchy své, věrnýť jest Bůh a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy, a očistil nás od všeliké nepravosti.

1:10b.1JO.001.010 Díme-li, že jsme nehřešili, činíme jej lhářem, a neníť v nás slova jeho.

2

2:1b.1JO.002.001 Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.

2:2b.1JO.002.002 A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za hříchy všeho světa.

2:3b.1JO.002.003 A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázání jeho ostříháme.

2:4b.1JO.002.004 Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázání jeho neostříhá, lhářť jest, a pravdy v něm není.

2:5b.1JO.002.005 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

2:6b.1JO.002.006 Kdo praví, že v něm zůstává, máť, jakž on chodil, i tento tak choditi.

2:7b.1JO.002.007 Bratří, ne nějaké nové přikázání vám píši, ale přikázání staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázání staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

2:8b.1JO.002.008 A zase přikázání nové píši vám, kteréžto jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.

2:9b.1JO.002.009 Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad.

2:10b.1JO.002.010 Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm není.

2:11b.1JO.002.011 Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.

2:12b.1JO.002.012 Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno jeho.

2:13b.1JO.002.013 Píši vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Píši vám, mládenci, že jste zvítězili nad zlým.

2:14b.1JO.002.014 Píši vám, dítky, že jste poznali Otce. Psal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Psal jsem vám, mládenci, že silní jste, a slovo Boží v vás zůstává, a že jste zvítězili nad zlým.

2:15b.1JO.002.015 Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě jsou. Miluje-liť kdo svět, není lásky Otcovy v něm.

2:16b.1JO.002.016 Nebo všecko, což jest na světě, jako žádost těla, a žádost očí, a pýcha života, toť není z Otce, ale jest z světa.

2:17b.1JO.002.017 A svět hyne i žádost jeho, ale kdož činí vůli Boží, ten trvá na věky.

2:18b.1JO.002.018 Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchaly, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové jsou mnozí. Odkudž známe, že poslední hodina jest.

2:19b.1JO.002.019 Z násť jsou vyšli, ale nebyli z nás. Nebo byť byli z nás, byliť by zůstali s námi, ale vyšli z nás, aby zjeveni byli, že nejsou všickni z nás.

2:20b.1JO.002.020 Vy pak máte pomazání od Svatého, a znáte všecko.

2:21b.1JO.002.021 Nepsal jsem vám proto, že byste neznali pravdy, ale že ji znáte, a že všeliká lež není z pravdy.

2:22b.1JO.002.022 A kdo jest lhář, nežli ten, kdož zapírá, že Ježíš není Kristus? Tenť jest antikrist; kdoť zapírá Otce, zapíráť i Syna.

2:23b.1JO.002.023 Každý kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce.

2:24b.1JO.002.024 A protož zůstaniž v vás to, což jste slýchali od počátku. Zůstane-liť v vás to, co jste slýchali od počátku, i vy také v Synu i v Otci zůstanete.

2:25b.1JO.002.025 A toť jest to zaslíbení, kteréž nám zaslíbil, totiž ten život věčný.

2:26b.1JO.002.026 Tyto věci psal jsem vám o těch, kteříž vás svodí.

2:27b.1JO.002.027 Ale pomazání to, kteréž jste vzali od něho, v vás zůstává, a aniž potřebujete, aby kdo učil vás, ale jakž pomazání to učí vás o všech věcech, a pravéť jest a neoklamavatelné, a jakž naučilo vás, tak v něm zůstávejte.

2:28b.1JO.002.028 A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v čas příchodu jeho.

2:29b.1JO.002.029 Poněvadž víte, že on spravedlivý jest, znejtež také, že každý, kdož činí spravedlnost, z něho jest narozen.

3

3:1b.1JO.003.001 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.

3:2b.1JO.003.002 Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.

3:3b.1JO.003.003 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.

3:4b.1JO.003.004 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.

3:5b.1JO.003.005 A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.

3:6b.1JO.003.006 Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.

3:7b.1JO.003.007 Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.

3:8b.1JO.003.008 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.

3:9b.1JO.003.009 Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.

3:10b.1JO.003.010 Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.

3:11b.1JO.003.011 Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.

3:12b.1JO.003.012 Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví.

3:13b.1JO.003.013 Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.

3:14b.1JO.003.014 My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.

3:15b.1JO.003.015 Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího.

3:16b.1JO.003.016 Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.

3:17b.1JO.003.017 Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?

3:18b.1JO.003.018 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.

3:19b.1JO.003.019 A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.

3:20b.1JO.003.020 Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.

3:21b.1JO.003.021 Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.

3:22b.1JO.003.022 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.

3:23b.1JO.003.023 A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.

3:24b.1JO.003.024 Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.

4

4:1b.1JO.004.001 Nejmilejší, ne každému duchu věřte, ale zkušujte duchů, jsou-li z Boha; nebo mnozí falešní proroci vyšli na svět.

4:2b.1JO.004.002 Po tomto znejte Ducha Božího: Všeliký duch, kterýž vyznává Jezukrista v těle přišlého, z Boha jest.

4:3b.1JO.004.003 Ale všeliký duch, kterýž nevyznává Jezukrista v těle přišlého, není z Boha; nýbrž toť jest ten duch antikristův, o kterémž jste slýchali, že přijíti má, a jižť jest nyní na světě.

4:4b.1JO.004.004 Vy pak z Boha jste, synáčkové, a zvítězili jste nad nimi; nebo většíť jest ten, kterýž jest v vás, nežli ten, kterýž jest v světě.

4:5b.1JO.004.005 Oni z světa jsou, a protož o světu mluví, a svět jich poslouchá.

4:6b.1JO.004.006 My z Boha jsme. Kdo zná Boha, posloucháť nás; kdož pak není z Boha, neposloucháť nás. A po tomť poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.

4:7b.1JO.004.007 Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha.

4:8b.1JO.004.008 Kdož nemiluje, nezná Boha; nebo Bůh láska jest.

4:9b.1JO.004.009 V tomť zjevena jest láska Boží k nám, že Syna svého toho jednorozeného poslal Bůh na svět, abychom živi byli skrze něho.

4:10b.1JO.004.010 V tomť jest láska, ne že bychom my Boha milovali, ale že on miloval nás, a poslal Syna svého obět slitování za hříchy naše.

4:11b.1JO.004.011 Nejmilejší, poněvadž tak miloval nás Bůh, i myť máme jedni druhé milovati.

4:12b.1JO.004.012 Boha žádný nikdy nespatřil, ale milujeme-liť jedni druhé, Bůh v nás přebývá, a láska jeho dokonalá jest v nás.

4:13b.1JO.004.013 Po tomtoť poznáváme, že v něm přebýváme, a on v nás, že z Ducha svého dal nám.

4:14b.1JO.004.014 A myť jsme viděli, a svědčíme, že Otec poslal Syna svého spasitele světa.

4:15b.1JO.004.015 Kdož by koli vyznával, že Ježíš jest Syn Boží, Bůh v něm přebývá, a on v Bohu.

4:16b.1JO.004.016 A myť jsme poznali, a uvěřili o lásce, kterouž Bůh má k nám. Bůh láska jest, a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm.

4:17b.1JO.004.017 V tomtoť jest k dokonání svému přišla láska Boží s námi, abychom bezpečné doufání měli v den soudný, kdyžto, jakýž jest on, takovíž i my jsme na tomto světě.

4:18b.1JO.004.018 Bázněť není v lásce, ale láska dokonalá ven vyhání bázeň; nebo bázeň trápení má, kdož se pak bojí, není dokonalý v lásce.

4:19b.1JO.004.019 My milujeme jej, nebo on prve miloval nás.

4:20b.1JO.004.020 Řekl-li by kdo: Miluji Boha, a bratra svého nenáviděl by, lhář jest. Nebo kdož nemiluje bratra svého, kteréhož viděl, Boha, kteréhož neviděl, kterak může milovati?

4:21b.1JO.004.021 A totoť přikázání máme od něho, aby ten, kdož miluje Boha, miloval i bratra svého.

5

5:1b.1JO.005.001 Každý, kdož věří, že Ježíš jest Kristus, z Boha se narodil; a každý, kdož miluje toho, kterýž zplodil, milujeť i toho, kterýž zplozen jest z něho.

5:2b.1JO.005.002 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme a přikázání jeho ostříháme.

5:3b.1JO.005.003 Nebo toť jest láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázání jeho nejsou těžká.

5:4b.1JO.005.004 Všecko zajisté, což se narodilo z Boha, přemáhá svět; a toť jest to vítězství, kteréž přemáhá svět, víra naše.

5:5b.1JO.005.005 Kdo jest, ješto přemáhá svět, jediné, kdož věří, že Ježíš jest Syn Boží?

5:6b.1JO.005.006 Toť jest ten, kterýž přišel vyznamenán jsa skrze vodu a krev, totiž Ježíš Kristus, ne u vodě toliko, ale u vodě a ve krvi. A Duch jest, jenž svědectví vydává, že Duch jest pravda.

5:7b.1JO.005.007 Nebo tři jsou, kteříž svědectví vydávají na nebi: Otec, Slovo, a Duch Svatý, a ti tři jedno jsou.

5:8b.1JO.005.008 A tři jsou, jenž svědectví vydávají na zemi: Duch, a Voda, a Krev, a ti tři jedno jsou.

5:9b.1JO.005.009 Poněvadž svědectví lidské přijímáme, svědectvíť Boží větší jest. Nebo totoť svědectví jest Boží, kteréž vysvědčil o Synu svém.

5:10b.1JO.005.010 Kdož věří v Syna Božího, máť svědectví sám v sobě. Kdož pak nevěří Bohu, lhářem jej učinil; nebo neuvěřil tomu svědectví, kteréž vysvědčil Bůh o Synu svém.

5:11b.1JO.005.011 A totoť jest svědectví to, že život věčný dal nám Bůh, a ten život v Synu jeho jest.

5:12b.1JO.005.012 Kdožť má Syna Božího, máť život; kdož nemá Syna Božího, života nemá.

5:13b.1JO.005.013 Tyto věci psal jsem vám věřícím ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život, a abyste věřili ve jméno Syna Božího.

5:14b.1JO.005.014 A totoť jest to smělé doufání, kteréž máme k němu, že začež bychom koli prosili podle vůle jeho, slyší nás.

5:15b.1JO.005.015 A kdyžť víme, že nás slyší, prosili-li bychom zač, tedyť víme, že máme některé prosby naplněné, kteréž jsme předkládali jemu.

5:16b.1JO.005.016 Viděl-li by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se za něj, a dáť jemu Bůh život, totiž hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil.

5:17b.1JO.005.017 Každá nepravost jestiť hřích, ale jestiť hřích ne k smrti.

5:18b.1JO.005.018 Víme, že každý, kdož se narodil z Boha, nehřeší; ale ten, jenž narozen jest z Boha, ostříhá sebe samého, a ten zlostník se ho nedotýká.

5:19b.1JO.005.019 Víme, že z Boha jsme, ale svět všecken ve zlém leží.

5:20b.1JO.005.020 A vímeť, že Syn Boží přišel, a dal nám smysl, abychom poznali Toho Pravého, a jsmeť v tom Pravém, i v Synu jeho Ježíši Kristu. Onť jest ten pravý Bůh a život věčný.

5:21b.1JO.005.021 Synáčkové, vystříhejte se modl. Amen.