Luke (Czech)

1

1:1b.LUK.001.001 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,

1:2b.LUK.001.002 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,

1:3b.LUK.001.003 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,

1:4b.LUK.001.004 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.

1:5b.LUK.001.005 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.

1:6b.LUK.001.006 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.

1:7b.LUK.001.007 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.

1:8b.LUK.001.008 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,

1:9b.LUK.001.009 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.

1:10b.LUK.001.010 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.

1:11b.LUK.001.011 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.

1:12b.LUK.001.012 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.

1:13b.LUK.001.013 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.

1:14b.LUK.001.014 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.

1:15b.LUK.001.015 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.

1:16b.LUK.001.016 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.

1:17b.LUK.001.017 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.

1:18b.LUK.001.018 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.

1:19b.LUK.001.019 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.

1:20b.LUK.001.020 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.

1:21b.LUK.001.021 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.

1:22b.LUK.001.022 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.

1:23b.LUK.001.023 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.

1:24b.LUK.001.024 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:

1:25b.LUK.001.025 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.

1:26b.LUK.001.026 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,

1:27b.LUK.001.027 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.

1:28b.LUK.001.028 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.

1:29b.LUK.001.029 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.

1:30b.LUK.001.030 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.

1:31b.LUK.001.031 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.

1:32b.LUK.001.032 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.

1:33b.LUK.001.033 A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.

1:34b.LUK.001.034 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?

1:35b.LUK.001.035 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.

1:36b.LUK.001.036 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.

1:37b.LUK.001.037 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.

1:38b.LUK.001.038 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.

1:39b.LUK.001.039 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.

1:40b.LUK.001.040 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.

1:41b.LUK.001.041 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.

1:42b.LUK.001.042 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.

1:43b.LUK.001.043 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?

1:44b.LUK.001.044 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.

1:45b.LUK.001.045 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.

1:46b.LUK.001.046 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,

1:47b.LUK.001.047 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,

1:48b.LUK.001.048 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.

1:49b.LUK.001.049 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,

1:50b.LUK.001.050 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.

1:51b.LUK.001.051 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.

1:52b.LUK.001.052 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.

1:53b.LUK.001.053 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.

1:54b.LUK.001.054 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své

1:55b.LUK.001.055 (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.

1:56b.LUK.001.056 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.

1:57b.LUK.001.057 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.

1:58b.LUK.001.058 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.

1:59b.LUK.001.059 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.

1:60b.LUK.001.060 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.

1:61b.LUK.001.061 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.

1:62b.LUK.001.062 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.

1:63b.LUK.001.063 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.

1:64b.LUK.001.064 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.

1:65b.LUK.001.065 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.

1:66b.LUK.001.066 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.

1:67b.LUK.001.067 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:

1:68b.LUK.001.068 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,

1:69b.LUK.001.069 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,

1:70b.LUK.001.070 Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,

1:71b.LUK.001.071 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,

1:72b.LUK.001.072 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,

1:73b.LUK.001.073 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,

1:74b.LUK.001.074 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,

1:75b.LUK.001.075 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.

1:76b.LUK.001.076 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,

1:77b.LUK.001.077 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,

1:78b.LUK.001.078 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,

1:79b.LUK.001.079 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.

1:80b.LUK.001.080 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.

2

2:1b.LUK.002.001 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.

2:2b.LUK.002.002 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)

2:3b.LUK.002.003 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.

2:4b.LUK.002.004 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)

2:5b.LUK.002.005 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.

2:6b.LUK.002.006 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.

2:7b.LUK.002.007 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.

2:8b.LUK.002.008 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.

2:9b.LUK.002.009 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.

2:10b.LUK.002.010 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.

2:11b.LUK.002.011 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.

2:12b.LUK.002.012 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.

2:13b.LUK.002.013 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

2:14b.LUK.002.014 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

2:15b.LUK.002.015 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.

2:16b.LUK.002.016 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.

2:17b.LUK.002.017 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.

2:18b.LUK.002.018 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.

2:19b.LUK.002.019 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.

2:20b.LUK.002.020 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.

2:21b.LUK.002.021 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.

2:22b.LUK.002.022 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,

2:23b.LUK.002.023 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

2:24b.LUK.002.024 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.

2:25b.LUK.002.025 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

2:26b.LUK.002.026 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

2:27b.LUK.002.027 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,

2:28b.LUK.002.028 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

2:29b.LUK.002.029 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

2:30b.LUK.002.030 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

2:31b.LUK.002.031 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

2:32b.LUK.002.032 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

2:33b.LUK.002.033 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.

2:34b.LUK.002.034 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,

2:35b.LUK.002.035 (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

2:36b.LUK.002.036 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.

2:37b.LUK.002.037 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.

2:38b.LUK.002.038 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.

2:39b.LUK.002.039 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.

2:40b.LUK.002.040 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.

2:41b.LUK.002.041 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

2:42b.LUK.002.042 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,

2:43b.LUK.002.043 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.

2:44b.LUK.002.044 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.

2:45b.LUK.002.045 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.

2:46b.LUK.002.046 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.

2:47b.LUK.002.047 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

2:48b.LUK.002.048 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.

2:49b.LUK.002.049 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?

2:50b.LUK.002.050 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.

2:51b.LUK.002.051 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.

2:52b.LUK.002.052 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

3

3:1b.LUK.003.001 Léta pak patnáctého císařství Tiberia císaře, když Pontský Pilát spravoval Judstvo, a Herodes byl čtvrtákem v Galilei, Filip pak bratr jeho byl čtvrtákem Iturejské a Trachonitidské krajiny, a Lyzaniáš čtvrtákem Abilinským,

3:2b.LUK.003.002 Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Páně nad Janem synem Zachariášovým na poušti.

3:3b.LUK.003.003 I chodil po vší krajině ležící při Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění hříchů,

3:4b.LUK.003.004 Jakož psáno jest v knihách proroctví Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

3:5b.LUK.003.005 Každé údolí bude vyplněno, a každá hora a pahrbek bude ponížen; i budou křivé věci spraveny a ostré cesty budou hladké.

3:6b.LUK.003.006 A uzříť všeliké tělo spasení Boží.

3:7b.LUK.003.007 Pravil pak k zástupům vycházejícím, aby se křtili od něho: Plemeno ještěrčí, kdo je vám ukázal, abyste utekli před budoucím hněvem?

3:8b.LUK.003.008 Protož čiňte ovoce hodné pokání, a neříkejtež u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, žeť jest mocen Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.

3:9b.LUK.003.009 A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Protož každý strom, jenž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bude.

3:10b.LUK.003.010 I tázali se ho zástupové, řkouce: Což tedy činiti budeme?

3:11b.LUK.003.011 A on odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej jednu nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň.

3:12b.LUK.003.012 Přišli pak i celní křtíti se, i řekli jemu: Mistře, co budeme činiti?

3:13b.LUK.003.013 A on řekl k nim: Nic více nevybírejte než to, což jest ustaveno.

3:14b.LUK.003.014 I tázali se ho také i žoldnéři, řkouce: A my což činiti budeme? I řekl jim: Nižádného neutiskujte, ani podvodně čiňte, a dosti mějte na svých žoldích.

3:15b.LUK.003.015 A když pak lid očekával, a myslili všickni v srdcích svých o Janovi, nebyl-li by snad on Kristus,

3:16b.LUK.003.016 Odpověděl Jan všechněm, a řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli já, kteréhožto nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.

3:17b.LUK.003.017 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici do obilnice své, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.

3:18b.LUK.003.018 A tak mnohé jiné věci, napomínaje, zvěstoval lidu.

3:19b.LUK.003.019 Herodes pak čtvrták, když od něho byl trestán pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, i ze všech zlých věcí, kteréž činil Herodes,

3:20b.LUK.003.020 Přidal i toto nade všecko, že jest vsadil Jana do žaláře.

3:21b.LUK.003.021 I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Ježíš, a modlil se, že otevřelo se nebe,

3:22b.LUK.003.022 A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo.

3:23b.LUK.003.023 Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech, jakž domnín byl syn Jozefův, kterýž byl syn Heli,

3:24b.LUK.003.024 Kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví, kterýž byl Melchův, kterýž byl Jannův, kterýž byl Jozefův,

3:25b.LUK.003.025 Kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Amosův, kterýž byl Naum, kterýž byl Esli, kterýž byl Nagge,

3:26b.LUK.003.026 Kterýž byl Mahatův, kterýž byl Matatiášův, kterýž byl Semei, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Judův,

3:27b.LUK.003.027 Kterýž byl Johannův, kterýž byl Resův, kterýž byl Zorobábelův, kterýž byl Salatielův, kterýž byl Neriův,

3:28b.LUK.003.028 Kterýž byl Melchiův, kterýž byl Addiův, kterýž byl Kozamův, kterýž byl Elmódamův, kterýž byl Erův,

3:29b.LUK.003.029 Kterýž byl Józův, kterýž byl Eliezerův, kterýž byl Jórimův, kterýž byl Matatův, kterýž byl Léví,

3:30b.LUK.003.030 Kterýž byl Simeonův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jozefův, kterýž byl Jónamův, kterýž byl Eliachimův,

3:31b.LUK.003.031 Kterýž byl Meleův, kterýž byl Ménamův, kterýž byl Matatanův, kterýž byl Nátanův, kterýž byl Davidův,

3:32b.LUK.003.032 Kterýž byl Jesse, kterýž byl Obédův, kterýž byl Bózův, kterýž byl Salmonův, kterýž byl Názonův,

3:33b.LUK.003.033 Kterýž byl Aminadabův, kterýž byl Aramův, kterýž byl Ezromův, kterýž byl Fáresův, kterýž byl Judův, kterýž byl Jákobův,

3:34b.LUK.003.034 Kterýž byl Izákův, kterýž byl Abrahamův, kterýž byl Táre, kterýž byl Náchorův,

3:35b.LUK.003.035 Kterýž byl Sáruchův, kterýž byl Ragaův, kterýž byl Fálekův, kterýž byl Heberův, kterýž byl Sále,

3:36b.LUK.003.036 Kterýž byl Kainanův, kterýž byl Arfaxadův, kterýž byl Semův, kterýž byl Noé, kterýž byl Lámechův,

3:37b.LUK.003.037 Kterýž byl Matuzalémův, kterýž byl Enochův, kterýž byl Járedův, kterýž byl Malalehelův, kterýž byl Kainanův,

3:38b.LUK.003.038 Kterýž byl Enosův, kterýž byl Setův, kterýž byl Adamův, kterýž byl Boží.

4

4:1b.LUK.004.001 Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.

4:2b.LUK.004.002 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl.

4:3b.LUK.004.003 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.

4:4b.LUK.004.004 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.

4:5b.LUK.004.005 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.

4:6b.LUK.004.006 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.

4:7b.LUK.004.007 Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.

4:8b.LUK.004.008 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti.

4:9b.LUK.004.009 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.

4:10b.LUK.004.010 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,

4:11b.LUK.004.011 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.

4:12b.LUK.004.012 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.

4:13b.LUK.004.013 A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.

4:14b.LUK.004.014 I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.

4:15b.LUK.004.015 A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.

4:16b.LUK.004.016 I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.

4:17b.LUK.004.017 I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:

4:18b.LUK.004.018 Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu,

4:19b.LUK.004.019 A zvěstovati léto Páně vzácné.

4:20b.LUK.004.020 A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.

4:21b.LUK.004.021 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.

4:22b.LUK.004.022 A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?

4:23b.LUK.004.023 I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti.

4:24b.LUK.004.024 I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.

4:25b.LUK.004.025 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,

4:26b.LUK.004.026 Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.

4:27b.LUK.004.027 A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.

4:28b.LUK.004.028 I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to.

4:29b.LUK.004.029 A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.

4:30b.LUK.004.030 Ale on bera se prostředkem jich, ušel.

4:31b.LUK.004.031 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní.

4:32b.LUK.004.032 I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.

4:33b.LUK.004.033 Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,

4:34b.LUK.004.034 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží.

4:35b.LUK.004.035 I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.

4:36b.LUK.004.036 I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?

4:37b.LUK.004.037 I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny.

4:38b.LUK.004.038 Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.

4:39b.LUK.004.039 Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.

4:40b.LUK.004.040 Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.

4:41b.LUK.004.041 Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.

4:42b.LUK.004.042 A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.

4:43b.LUK.004.043 On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.

4:44b.LUK.004.044 I kázal v školách Galilejských.

5

5:1b.LUK.005.001 Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského.

5:2b.LUK.005.002 I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali síti.

5:3b.LUK.005.003 I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.

5:4b.LUK.005.004 A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení ryb.

5:5b.LUK.005.005 I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít.

5:6b.LUK.005.006 A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich.

5:7b.LUK.005.007 I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, takže se téměř pohřižovaly.

5:8b.LUK.005.008 To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.

5:9b.LUK.005.009 Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,

5:10b.LUK.005.010 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti.

5:11b.LUK.005.011 A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.

5:12b.LUK.005.012 I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.

5:13b.LUK.005.013 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.

5:14b.LUK.005.014 I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.

5:15b.LUK.005.015 Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.

5:16b.LUK.005.016 On pak odcházel na pouště, a modlil se.

5:17b.LUK.005.017 I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich.

5:18b.LUK.005.018 A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.

5:19b.LUK.005.019 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše.

5:20b.LUK.005.020 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.

5:21b.LUK.005.021 Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?

5:22b.LUK.005.022 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich?

5:23b.LUK.005.023 Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?

5:24b.LUK.005.024 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, (řekl dnou zlámanému:) Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.

5:25b.LUK.005.025 A on hned vstav před nimi, vzal lože, na němž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.

5:26b.LUK.005.026 I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci.

5:27b.LUK.005.027 A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou.

5:28b.LUK.005.028 A on opustiv všecko, vstav, šel za ním.

5:29b.LUK.005.029 I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.

5:30b.LUK.005.030 Tedy reptali zákoníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?

5:31b.LUK.005.031 I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.

5:32b.LUK.005.032 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.

5:33b.LUK.005.033 A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, též podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?

5:34b.LUK.005.034 On pak řekl k nim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?

5:35b.LUK.005.035 Ale přijdouť dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.

5:36b.LUK.005.036 Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému nepřísluší záplata z nového.

5:37b.LUK.005.037 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.

5:38b.LUK.005.038 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.

5:39b.LUK.005.039 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.

6

6:1b.LUK.006.001 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.

6:2b.LUK.006.002 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?

6:3b.LUK.006.003 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?

6:4b.LUK.006.004 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?

6:5b.LUK.006.005 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.

6:6b.LUK.006.006 Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.

6:7b.LUK.006.007 I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.

6:8b.LUK.006.008 Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.

6:9b.LUK.006.009 Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?

6:10b.LUK.006.010 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.

6:11b.LUK.006.011 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.

6:12b.LUK.006.012 I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.

6:13b.LUK.006.013 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.

6:14b.LUK.006.014 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,

6:15b.LUK.006.015 Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,

6:16b.LUK.006.016 Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)

6:17b.LUK.006.017 I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,

6:18b.LUK.006.018 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.

6:19b.LUK.006.019 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.

6:20b.LUK.006.020 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.

6:21b.LUK.006.021 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.

6:22b.LUK.006.022 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.

6:23b.LUK.006.023 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.

6:24b.LUK.006.024 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.

6:25b.LUK.006.025 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.

6:26b.LUK.006.026 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.

6:27b.LUK.006.027 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,

6:28b.LUK.006.028 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.

6:29b.LUK.006.029 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.

6:30b.LUK.006.030 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.

6:31b.LUK.006.031 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.

6:32b.LUK.006.032 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.

6:33b.LUK.006.033 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.

6:34b.LUK.006.034 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.

6:35b.LUK.006.035 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.

6:36b.LUK.006.036 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.

6:37b.LUK.006.037 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.

6:38b.LUK.006.038 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.

6:39b.LUK.006.039 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?

6:40b.LUK.006.040 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.

6:41b.LUK.006.041 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?

6:42b.LUK.006.042 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.

6:43b.LUK.006.043 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.

6:44b.LUK.006.044 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.

6:45b.LUK.006.045 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.

6:46b.LUK.006.046 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?

6:47b.LUK.006.047 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.

6:48b.LUK.006.048 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.

6:49b.LUK.006.049 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.

7

7:1b.LUK.007.001 A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.

7:2b.LUK.007.002 Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.

7:3b.LUK.007.003 I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.

7:4b.LUK.007.004 A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.

7:5b.LUK.007.005 Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.

7:6b.LUK.007.006 Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.

7:7b.LUK.007.007 A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci slovem, a budeť uzdraven služebník můj.

7:8b.LUK.007.008 Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.

7:9b.LUK.007.009 Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.

7:10b.LUK.007.010 Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.

7:11b.LUK.007.011 I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.

7:12b.LUK.007.012 A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.

7:13b.LUK.007.013 Kteroužto uzřev Pán, milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.

7:14b.LUK.007.014 A přistoupiv, dotekl se már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.

7:15b.LUK.007.015 I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. I dal jej mateři jeho.

7:16b.LUK.007.016 Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.

7:17b.LUK.007.017 I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.

7:18b.LUK.007.018 I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,

7:19b.LUK.007.019 Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?

7:20b.LUK.007.020 Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?

7:21b.LUK.007.021 A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.

7:22b.LUK.007.022 Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.

7:23b.LUK.007.023 A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.

7:24b.LUK.007.024 A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?

7:25b.LUK.007.025 Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.

7:26b.LUK.007.026 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.

7:27b.LUK.007.027 Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.

7:28b.LUK.007.028 Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.

7:29b.LUK.007.029 Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.

7:30b.LUK.007.030 Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.

7:31b.LUK.007.031 I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?

7:32b.LUK.007.032 Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.

7:33b.LUK.007.033 Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ďábelství má.

7:34b.LUK.007.034 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.

7:35b.LUK.007.035 Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.

7:36b.LUK.007.036 Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.

7:37b.LUK.007.037 A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.

7:38b.LUK.007.038 A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.

7:39b.LUK.007.039 Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.

7:40b.LUK.007.040 I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.

7:41b.LUK.007.041 I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.

7:42b.LUK.007.042 A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?

7:43b.LUK.007.043 I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.

7:44b.LUK.007.044 A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.

7:45b.LUK.007.045 Nepolíbil jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.

7:46b.LUK.007.046 Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.

7:47b.LUK.007.047 Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.

7:48b.LUK.007.048 I řekl k ní: Odpuštěniť jsou tobě hříchové.

7:49b.LUK.007.049 Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?

7:50b.LUK.007.050 I řekl k ženě: Víra tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.

8

8:1b.LUK.008.001 I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním,

8:2b.LUK.008.002 I ženy některé, kteréž byly uzdraveny od duchů zlých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdaléna, z nížto bylo sedm ďáblů vyšlo,

8:3b.LUK.008.003 A Johanna manželka Chuzova, úředníka Herodesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.

8:4b.LUK.008.004 Když se pak scházel zástup mnohý, a z okolních měst hrnuli se k němu, mluvil jim v podobenství:

8:5b.LUK.008.005 Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je.

8:6b.LUK.008.006 A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy.

8:7b.LUK.008.007 Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je.

8:8b.LUK.008.008 A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.

8:9b.LUK.008.009 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?

8:10b.LUK.008.010 A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.

8:11b.LUK.008.011 Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.

8:12b.LUK.008.012 A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.

8:13b.LUK.008.013 Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.

8:14b.LUK.008.014 Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.

8:15b.LUK.008.015 Ale kteréž padlo v zemi dobrou, ti jsou, kteřížto v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají je, a užitek přinášejí v trpělivosti.

8:16b.LUK.008.016 Nižádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.

8:17b.LUK.008.017 Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti.

8:18b.LUK.008.018 Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.

8:19b.LUK.008.019 Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.

8:20b.LUK.008.020 I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.

8:21b.LUK.008.021 A on odpověděv, řekl k nim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.

8:22b.LUK.008.022 Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl k nim: Přeplavme se přes jezero. I odstrčili lodí od břehu.

8:23b.LUK.008.023 A když se plavili, usnul. Tedy přišla bouře tuhého větru na jezero, a vlny lodí naplňovaly, takže v nebezpečenství byli.

8:24b.LUK.008.024 I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I přestala bouře, a stalo se utišení.

8:25b.LUK.008.025 I řekl jim: Kde je víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?

8:26b.LUK.008.026 I plavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.

8:27b.LUK.008.027 A když z lodí vystoupil na zemi, potkal jej muž jeden z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domu býval, ale v hrobích.

8:28b.LUK.008.028 Ten uzřev Ježíše zkřikl a padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co je tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.

8:29b.LUK.008.029 Nebo přikazoval duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán, ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť.

8:30b.LUK.008.030 I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.

8:31b.LUK.008.031 Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval jíti do propasti.

8:32b.LUK.008.032 Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho ďáblové, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.

8:33b.LUK.008.033 I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a hned běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo.

8:34b.LUK.008.034 A viděvše pastýři, co se stalo, utekli pryč; a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.

8:35b.LUK.008.035 I vyšli lidé, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.

8:36b.LUK.008.036 A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest zdráv učiněn ten, jenž měl ďábelství.

8:37b.LUK.008.037 I prosilo ho to všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.

8:38b.LUK.008.038 Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:

8:39b.LUK.008.039 Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.

8:40b.LUK.008.040 Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.

8:41b.LUK.008.041 A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy Židovské. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.

8:42b.LUK.008.042 Nebo měl dceru tu jedinou, kteréž bylo okolo dvanácti let, a ta umírala. A když šel, tiskl jej zástup.

8:43b.LUK.008.043 Tedy žena jedna, jenž nemoc svou trpěla od let dvanácti, (kterážto byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,)

8:44b.LUK.008.044 Přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.

8:45b.LUK.008.045 I řekl Ježíš: Kdo jest, jenž se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a ty pravíš: Kdo se mne dotekl?

8:46b.LUK.008.046 I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že jest moc ode mne vyšla.

8:47b.LUK.008.047 A viduci žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.

8:48b.LUK.008.048 A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.

8:49b.LUK.008.049 A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Již umřela dcera tvá, nezaměstnávej Mistra.

8:50b.LUK.008.050 Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude.

8:51b.LUK.008.051 A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.

8:52b.LUK.008.052 Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spíť.

8:53b.LUK.008.053 I posmívali se jemu, vědouce, že jest umřela.

8:54b.LUK.008.054 On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zavolal, řka: Děvečko, vstaň!

8:55b.LUK.008.055 I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.

8:56b.LUK.008.056 I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.

9

9:1b.LUK.009.001 I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.

9:2b.LUK.009.002 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.

9:3b.LUK.009.003 A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.

9:4b.LUK.009.004 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.

9:5b.LUK.009.005 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.

9:6b.LUK.009.006 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.

9:7b.LUK.009.007 Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,

9:8b.LUK.009.008 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.

9:9b.LUK.009.009 I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.

9:10b.LUK.009.010 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.

9:11b.LUK.009.011 To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.

9:12b.LUK.009.012 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.

9:13b.LUK.009.013 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?

9:14b.LUK.009.014 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.

9:15b.LUK.009.015 I učinili tak, a posadili se všickni.

9:16b.LUK.009.016 A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.

9:17b.LUK.009.017 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.

9:18b.LUK.009.018 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?

9:19b.LUK.009.019 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.

9:20b.LUK.009.020 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.

9:21b.LUK.009.021 A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,

9:22b.LUK.009.022 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.

9:23b.LUK.009.023 I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.

9:24b.LUK.009.024 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.

9:25b.LUK.009.025 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?

9:26b.LUK.009.026 Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.

9:27b.LUK.009.027 Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.

9:28b.LUK.009.028 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.

9:29b.LUK.009.029 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.

9:30b.LUK.009.030 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.

9:31b.LUK.009.031 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.

9:32b.LUK.009.032 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.

9:33b.LUK.009.033 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.

9:34b.LUK.009.034 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.

9:35b.LUK.009.035 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.

9:36b.LUK.009.036 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.

9:37b.LUK.009.037 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.

9:38b.LUK.009.038 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.

9:39b.LUK.009.039 A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.

9:40b.LUK.009.040 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.

9:41b.LUK.009.041 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.

9:42b.LUK.009.042 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.

9:43b.LUK.009.043 I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:

9:44b.LUK.009.044 Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.

9:45b.LUK.009.045 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.

9:46b.LUK.009.046 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.

9:47b.LUK.009.047 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,

9:48b.LUK.009.048 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.

9:49b.LUK.009.049 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.

9:50b.LUK.009.050 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.

9:51b.LUK.009.051 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,

9:52b.LUK.009.052 Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.

9:53b.LUK.009.053 I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.

9:54b.LUK.009.054 A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?

9:55b.LUK.009.055 A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.

9:56b.LUK.009.056 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.

9:57b.LUK.009.057 Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.

9:58b.LUK.009.058 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.

9:59b.LUK.009.059 I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.

9:60b.LUK.009.060 I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.

9:61b.LUK.009.061 I řekl opět jiný : Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.

9:62b.LUK.009.062 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.

10

10:1b.LUK.010.001 Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.

10:2b.LUK.010.002 A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.

10:3b.LUK.010.003 Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.

10:4b.LUK.010.004 Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.

10:5b.LUK.010.005 A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.

10:6b.LUK.010.006 A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.

10:7b.LUK.010.007 A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.

10:8b.LUK.010.008 Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.

10:9b.LUK.010.009 A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.

10:10b.LUK.010.010 A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:

10:11b.LUK.010.011 Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.

10:12b.LUK.010.012 Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.

10:13b.LUK.010.013 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.

10:14b.LUK.010.014 A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.

10:15b.LUK.010.015 A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.

10:16b.LUK.010.016 Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.

10:17b.LUK.010.017 Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.

10:18b.LUK.010.018 I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.

10:19b.LUK.010.019 Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.

10:20b.LUK.010.020 Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.

10:21b.LUK.010.021 V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.

10:22b.LUK.010.022 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.

10:23b.LUK.010.023 A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.

10:24b.LUK.010.024 Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.

10:25b.LUK.010.025 A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?

10:26b.LUK.010.026 A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?

10:27b.LUK.010.027 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.

10:28b.LUK.010.028 I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.

10:29b.LUK.010.029 On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?

10:30b.LUK.010.030 I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.

10:31b.LUK.010.031 I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.

10:32b.LUK.010.032 Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.

10:33b.LUK.010.033 Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.

10:34b.LUK.010.034 A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.

10:35b.LUK.010.035 Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.

10:36b.LUK.010.036 Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?

10:37b.LUK.010.037 A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.

10:38b.LUK.010.038 I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.

10:39b.LUK.010.039 A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.

10:40b.LUK.010.040 Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.

10:41b.LUK.010.041 A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.

10:42b.LUK.010.042 Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.

11

11:1b.LUK.011.001 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.

11:2b.LUK.011.002 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.

11:3b.LUK.011.003 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.

11:4b.LUK.011.004 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

11:5b.LUK.011.005 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.

11:6b.LUK.011.006 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.

11:7b.LUK.011.007 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.

11:8b.LUK.011.008 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.

11:9b.LUK.011.009 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.

11:10b.LUK.011.010 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.

11:11b.LUK.011.011 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?

11:12b.LUK.011.012 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?

11:13b.LUK.011.013 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?

11:14b.LUK.011.014 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.

11:15b.LUK.011.015 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.

11:16b.LUK.011.016 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.

11:17b.LUK.011.017 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.

11:18b.LUK.011.018 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.

11:19b.LUK.011.019 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.

11:20b.LUK.011.020 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.

11:21b.LUK.011.021 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.

11:22b.LUK.011.022 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.

11:23b.LUK.011.023 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.

11:24b.LUK.011.024 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.

11:25b.LUK.011.025 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.

11:26b.LUK.011.026 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.

11:27b.LUK.011.027 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.

11:28b.LUK.011.028 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.

11:29b.LUK.011.029 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.

11:30b.LUK.011.030 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.

11:31b.LUK.011.031 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!

11:32b.LUK.011.032 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!

11:33b.LUK.011.033 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.

11:34b.LUK.011.034 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.

11:35b.LUK.011.035 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.

11:36b.LUK.011.036 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.

11:37b.LUK.011.037 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.

11:38b.LUK.011.038 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.

11:39b.LUK.011.039 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.

11:40b.LUK.011.040 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?

11:41b.LUK.011.041 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.

11:42b.LUK.011.042 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.

11:43b.LUK.011.043 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.

11:44b.LUK.011.044 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.

11:45b.LUK.011.045 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.

11:46b.LUK.011.046 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.

11:47b.LUK.011.047 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.

11:48b.LUK.011.048 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.

11:49b.LUK.011.049 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,

11:50b.LUK.011.050 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,

11:51b.LUK.011.051 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.

11:52b.LUK.011.052 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.

11:53b.LUK.011.053 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,

11:54b.LUK.011.054 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.

12

12:1b.LUK.012.001 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.

12:2b.LUK.012.002 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.

12:3b.LUK.012.003 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.

12:4b.LUK.012.004 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.

12:5b.LUK.012.005 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.

12:6b.LUK.012.006 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.

12:7b.LUK.012.007 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.

12:8b.LUK.012.008 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.

12:9b.LUK.012.009 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.

12:10b.LUK.012.010 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.

12:11b.LUK.012.011 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.

12:12b.LUK.012.012 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.

12:13b.LUK.012.013 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.

12:14b.LUK.012.014 A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?

12:15b.LUK.012.015 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.

12:16b.LUK.012.016 Pověděl jim také i podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.

12:17b.LUK.012.017 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?

12:18b.LUK.012.018 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.

12:19b.LUK.012.019 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.

12:20b.LUK.012.020 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?

12:21b.LUK.012.021 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.

12:22b.LUK.012.022 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.

12:23b.LUK.012.023 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.

12:24b.LUK.012.024 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?

12:25b.LUK.012.025 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?

12:26b.LUK.012.026 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?

12:27b.LUK.012.027 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.

12:28b.LUK.012.028 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?

12:29b.LUK.012.029 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.

12:30b.LUK.012.030 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.

12:31b.LUK.012.031 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.

12:32b.LUK.012.032 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.

12:33b.LUK.012.033 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.

12:34b.LUK.012.034 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.

12:35b.LUK.012.035 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.

12:36b.LUK.012.036 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.

12:37b.LUK.012.037 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.

12:38b.LUK.012.038 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.

12:39b.LUK.012.039 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.

12:40b.LUK.012.040 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.

12:41b.LUK.012.041 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?

12:42b.LUK.012.042 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,

12:43b.LUK.012.043 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.

12:44b.LUK.012.044 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.

12:45b.LUK.012.045 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,

12:46b.LUK.012.046 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.

12:47b.LUK.012.047 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.

12:48b.LUK.012.048 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.

12:49b.LUK.012.049 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?

12:50b.LUK.012.050 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!

12:51b.LUK.012.051 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.

12:52b.LUK.012.052 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.

12:53b.LUK.012.053 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.

12:54b.LUK.012.054 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.

12:55b.LUK.012.055 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.

12:56b.LUK.012.056 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?

12:57b.LUK.012.057 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?

12:58b.LUK.012.058 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.

12:59b.LUK.012.059 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.

13

13:1b.LUK.013.001 Byli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.

13:2b.LUK.013.002 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?

13:3b.LUK.013.003 Nikoli, pravímť vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.

13:4b.LUK.013.004 Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?

13:5b.LUK.013.005 Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.

13:6b.LUK.013.006 Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své. I přišel, hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.

13:7b.LUK.013.007 I řekl k vinaři: Aj, po tři léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proč i tu zemi darmo kazí?

13:8b.LUK.013.008 On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,

13:9b.LUK.013.009 Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.

13:10b.LUK.013.010 Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.

13:11b.LUK.013.011 A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.

13:12b.LUK.013.012 A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.

13:13b.LUK.013.013 I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.

13:14b.LUK.013.014 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.

13:15b.LUK.013.015 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?

13:16b.LUK.013.016 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?

13:17b.LUK.013.017 A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.

13:18b.LUK.013.018 I řekl Ježíš: Čemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?

13:19b.LUK.013.019 Podobno jest zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.

13:20b.LUK.013.020 A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?

13:21b.LUK.013.021 Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.

13:22b.LUK.013.022 I chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.

13:23b.LUK.013.023 I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:

13:24b.LUK.013.024 Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,

13:25b.LUK.013.025 Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:

13:26b.LUK.013.026 Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.

13:27b.LUK.013.027 I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.

13:28b.LUK.013.028 Tamť bude pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.

13:29b.LUK.013.029 I přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.

13:30b.LUK.013.030 A aj, jsouť poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.

13:31b.LUK.013.031 A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.

13:32b.LUK.013.032 I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.

13:33b.LUK.013.033 Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.

13:34b.LUK.013.034 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka svá pod křídla? A nechtěli jste.

13:35b.LUK.013.035 Aj, opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.

14

14:1b.LUK.014.001 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

14:2b.LUK.014.002 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

14:3b.LUK.014.003 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

14:4b.LUK.014.004 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

14:5b.LUK.014.005 A odpověděv k nim řekl: Čí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

14:6b.LUK.014.006 I nemohli jemu na to odpovědíti.

14:7b.LUK.014.007 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim:

14:8b.LUK.014.008 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

14:9b.LUK.014.009 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

14:10b.LUK.014.010 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

14:11b.LUK.014.011 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

14:12b.LUK.014.012 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

14:13b.LUK.014.013 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

14:14b.LUK.014.014 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

14:15b.LUK.014.015 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

14:16b.LUK.014.016 On pak řekl jemu: Člověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

14:17b.LUK.014.017 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

14:18b.LUK.014.018 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

14:19b.LUK.014.019 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

14:20b.LUK.014.020 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

14:21b.LUK.014.021 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

14:22b.LUK.014.022 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

14:23b.LUK.014.023 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

14:24b.LUK.014.024 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

14:25b.LUK.014.025 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

14:26b.LUK.014.026 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

14:27b.LUK.014.027 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

14:28b.LUK.014.028 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

14:29b.LUK.014.029 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

14:30b.LUK.014.030 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

14:31b.LUK.014.031 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

14:32b.LUK.014.032 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

14:33b.LUK.014.033 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

14:34b.LUK.014.034 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

14:35b.LUK.014.035 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.

15

15:1b.LUK.015.001 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.

15:2b.LUK.015.002 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.

15:3b.LUK.015.003 I pověděl jim podobenství toto, řka:

15:4b.LUK.015.004 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?

15:5b.LUK.015.005 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.

15:6b.LUK.015.006 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.

15:7b.LUK.015.007 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.

15:8b.LUK.015.008 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?

15:9b.LUK.015.009 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.

15:10b.LUK.015.010 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.

15:11b.LUK.015.011 Řekl také Ježíš: Člověk jeden měl dva syny.

15:12b.LUK.015.012 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.

15:13b.LUK.015.013 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.

15:14b.LUK.015.014 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.

15:15b.LUK.015.015 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.

15:16b.LUK.015.016 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.

15:17b.LUK.015.017 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!

15:18b.LUK.015.018 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,

15:19b.LUK.015.019 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.

15:20b.LUK.015.020 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.

15:21b.LUK.015.021 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.

15:22b.LUK.015.022 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.

15:23b.LUK.015.023 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.

15:24b.LUK.015.024 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.

15:25b.LUK.015.025 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.

15:26b.LUK.015.026 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.

15:27b.LUK.015.027 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.

15:28b.LUK.015.028 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.

15:29b.LUK.015.029 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.

15:30b.LUK.015.030 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.

15:31b.LUK.015.031 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.

15:32b.LUK.015.032 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.

16

16:1b.LUK.016.001 Pravil pak i k učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.

16:2b.LUK.016.002 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.

16:3b.LUK.016.003 I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.

16:4b.LUK.016.004 Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.

16:5b.LUK.016.005 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?

16:6b.LUK.016.006 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.

16:7b.LUK.016.007 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.

16:8b.LUK.016.008 I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech.

16:9b.LUK.016.009 I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů.

16:10b.LUK.016.010 Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.

16:11b.LUK.016.011 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?

16:12b.LUK.016.012 A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?

16:13b.LUK.016.013 Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.

16:14b.LUK.016.014 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.

16:15b.LUK.016.015 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.

16:16b.LUK.016.016 Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.

16:17b.LUK.016.017 Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.

16:18b.LUK.016.018 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.

16:19b.LUK.016.019 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.

16:20b.LUK.016.020 A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,

16:21b.LUK.016.021 Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.

16:22b.LUK.016.022 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.

16:23b.LUK.016.023 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho.

16:24b.LUK.016.024 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.

16:25b.LUK.016.025 I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.

16:26b.LUK.016.026 A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.

16:27b.LUK.016.027 I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.

16:28b.LUK.016.028 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.

16:29b.LUK.016.029 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.

16:30b.LUK.016.030 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.

16:31b.LUK.016.031 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.

17

17:1b.LUK.017.001 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.

17:2b.LUK.017.002 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.

17:3b.LUK.017.003 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.

17:4b.LUK.017.004 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.

17:5b.LUK.017.005 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.

17:6b.LUK.017.006 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

17:7b.LUK.017.007 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?

17:8b.LUK.017.008 Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?

17:9b.LUK.017.009 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.

17:10b.LUK.017.010 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.

17:11b.LUK.017.011 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.

17:12b.LUK.017.012 A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.

17:13b.LUK.017.013 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.

17:14b.LUK.017.014 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.

17:15b.LUK.017.015 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.

17:16b.LUK.017.016 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.

17:17b.LUK.017.017 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?

17:18b.LUK.017.018 Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

17:19b.LUK.017.019 I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.

17:20b.LUK.017.020 Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.

17:21b.LUK.017.021 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.

17:22b.LUK.017.022 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.

17:23b.LUK.017.023 A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.

17:24b.LUK.017.024 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.

17:25b.LUK.017.025 Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.

17:26b.LUK.017.026 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.

17:27b.LUK.017.027 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.

17:28b.LUK.017.028 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.

17:29b.LUK.017.029 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.

17:30b.LUK.017.030 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.

17:31b.LUK.017.031 V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.

17:32b.LUK.017.032 Pomněte na Lotovu ženu.

17:33b.LUK.017.033 Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.

17:34b.LUK.017.034 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

17:35b.LUK.017.035 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.

17:36b.LUK.017.036 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

17:37b.LUK.017.037 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.

18

18:1b.LUK.018.001 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,

18:2b.LUK.018.002 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.

18:3b.LUK.018.003 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.

18:4b.LUK.018.004 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,

18:5b.LUK.018.005 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.

18:6b.LUK.018.006 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.

18:7b.LUK.018.007 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?

18:8b.LUK.018.008 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?

18:9b.LUK.018.009 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:

18:10b.LUK.018.010 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.

18:11b.LUK.018.011 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.

18:12b.LUK.018.012 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.

18:13b.LUK.018.013 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.

18:14b.LUK.018.014 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

18:15b.LUK.018.015 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.

18:16b.LUK.018.016 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.

18:17b.LUK.018.017 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.

18:18b.LUK.018.018 I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?

18:19b.LUK.018.019 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

18:20b.LUK.018.020 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.

18:21b.LUK.018.021 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.

18:22b.LUK.018.022 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

18:23b.LUK.018.023 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.

18:24b.LUK.018.024 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!

18:25b.LUK.018.025 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

18:26b.LUK.018.026 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?

18:27b.LUK.018.027 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.

18:28b.LUK.018.028 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.

18:29b.LUK.018.029 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,

18:30b.LUK.018.030 Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.

18:31b.LUK.018.031 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.

18:32b.LUK.018.032 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.

18:33b.LUK.018.033 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.

18:34b.LUK.018.034 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.

18:35b.LUK.018.035 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.

18:36b.LUK.018.036 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?

18:37b.LUK.018.037 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.

18:38b.LUK.018.038 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!

18:39b.LUK.018.039 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!

18:40b.LUK.018.040 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,

18:41b.LUK.018.041 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.

18:42b.LUK.018.042 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.

18:43b.LUK.018.043 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.

19

19:1b.LUK.019.001 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.

19:2b.LUK.019.002 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

19:3b.LUK.019.003 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.

19:4b.LUK.019.004 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.

19:5b.LUK.019.005 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

19:6b.LUK.019.006 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.

19:7b.LUK.019.007 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.

19:8b.LUK.019.008 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

19:9b.LUK.019.009 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.

19:10b.LUK.019.010 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.

19:11b.LUK.019.011 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.

19:12b.LUK.019.012 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.

19:13b.LUK.019.013 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.

19:14b.LUK.019.014 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.

19:15b.LUK.019.015 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.

19:16b.LUK.019.016 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.

19:17b.LUK.019.017 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

19:18b.LUK.019.018 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

19:19b.LUK.019.019 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

19:20b.LUK.019.020 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

19:21b.LUK.019.021 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

19:22b.LUK.019.022 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

19:23b.LUK.019.023 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

19:24b.LUK.019.024 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

19:25b.LUK.019.025 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

19:26b.LUK.019.026 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

19:27b.LUK.019.027 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

19:28b.LUK.019.028 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

19:29b.LUK.019.029 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

19:30b.LUK.019.030 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

19:31b.LUK.019.031 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

19:32b.LUK.019.032 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

19:33b.LUK.019.033 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

19:34b.LUK.019.034 A oni řekli: Pán ho potřebuje.

19:35b.LUK.019.035 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

19:36b.LUK.019.036 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

19:37b.LUK.019.037 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

19:38b.LUK.019.038 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

19:39b.LUK.019.039 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

19:40b.LUK.019.040 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

19:41b.LUK.019.041 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

19:42b.LUK.019.042 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.

19:43b.LUK.019.043 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.

19:44b.LUK.019.044 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

19:45b.LUK.019.045 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,

19:46b.LUK.019.046 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

19:47b.LUK.019.047 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.

19:48b.LUK.019.048 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.

20

20:1b.LUK.020.001 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,

20:2b.LUK.020.002 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?

20:3b.LUK.020.003 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:

20:4b.LUK.020.004 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?

20:5b.LUK.020.005 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?

20:6b.LUK.020.006 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.

20:7b.LUK.020.007 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.

20:8b.LUK.020.008 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.

20:9b.LUK.020.009 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.

20:10b.LUK.020.010 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.

20:11b.LUK.020.011 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.

20:12b.LUK.020.012 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.

20:13b.LUK.020.013 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.

20:14b.LUK.020.014 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.

20:15b.LUK.020.015 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?

20:16b.LUK.020.016 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.

20:17b.LUK.020.017 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.

20:18b.LUK.020.018 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.

20:19b.LUK.020.019 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.

20:20b.LUK.020.020 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.

20:21b.LUK.020.021 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.

20:22b.LUK.020.022 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?

20:23b.LUK.020.023 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?

20:24b.LUK.020.024 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.

20:25b.LUK.020.025 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.

20:26b.LUK.020.026 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.

20:27b.LUK.020.027 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,

20:28b.LUK.020.028 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.

20:29b.LUK.020.029 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.

20:30b.LUK.020.030 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.

20:31b.LUK.020.031 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.

20:32b.LUK.020.032 Nejposléze po všech umřela i žena.

20:33b.LUK.020.033 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?

20:34b.LUK.020.034 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.

20:35b.LUK.020.035 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.

20:36b.LUK.020.036 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

20:37b.LUK.020.037 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.

20:38b.LUK.020.038 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.

20:39b.LUK.020.039 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.

20:40b.LUK.020.040 I neodvážili se jeho na nic více tázati.

20:41b.LUK.020.041 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?

20:42b.LUK.020.042 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,

20:43b.LUK.020.043 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.

20:44b.LUK.020.044 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?

20:45b.LUK.020.045 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:

20:46b.LUK.020.046 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,

20:47b.LUK.020.047 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.

21

21:1b.LUK.021.001 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.

21:2b.LUK.021.002 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.

21:3b.LUK.021.003 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.

21:4b.LUK.021.004 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.

21:5b.LUK.021.005 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:

21:6b.LUK.021.006 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

21:7b.LUK.021.007 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?

21:8b.LUK.021.008 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.

21:9b.LUK.021.009 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.

21:10b.LUK.021.010 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.

21:11b.LUK.021.011 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.

21:12b.LUK.021.012 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.

21:13b.LUK.021.013 A toť se vám díti bude na svědectví.

21:14b.LUK.021.014 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.

21:15b.LUK.021.015 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.

21:16b.LUK.021.016 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.

21:17b.LUK.021.017 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.

21:18b.LUK.021.018 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.

21:19b.LUK.021.019 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.

21:20b.LUK.021.020 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.

21:21b.LUK.021.021 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.

21:22b.LUK.021.022 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.

21:23b.LUK.021.023 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.

21:24b.LUK.021.024 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.

21:25b.LUK.021.025 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,

21:26b.LUK.021.026 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.

21:27b.LUK.021.027 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.

21:28b.LUK.021.028 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.

21:29b.LUK.021.029 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.

21:30b.LUK.021.030 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.

21:31b.LUK.021.031 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.

21:32b.LUK.021.032 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.

21:33b.LUK.021.033 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

21:34b.LUK.021.034 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.

21:35b.LUK.021.035 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.

21:36b.LUK.021.036 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.

21:37b.LUK.021.037 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.

21:38b.LUK.021.038 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.

22

22:1b.LUK.022.001 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.

22:2b.LUK.022.002 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.

22:3b.LUK.022.003 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.

22:4b.LUK.022.004 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.

22:5b.LUK.022.005 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.

22:6b.LUK.022.006 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.

22:7b.LUK.022.007 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.

22:8b.LUK.022.008 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.

22:9b.LUK.022.009 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?

22:10b.LUK.022.010 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.

22:11b.LUK.022.011 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?

22:12b.LUK.022.012 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.

22:13b.LUK.022.013 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.

22:14b.LUK.022.014 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.

22:15b.LUK.022.015 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.

22:16b.LUK.022.016 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.

22:17b.LUK.022.017 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.

22:18b.LUK.022.018 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.

22:19b.LUK.022.019 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.

22:20b.LUK.022.020 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.

22:21b.LUK.022.021 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.

22:22b.LUK.022.022 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.

22:23b.LUK.022.023 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.

22:24b.LUK.022.024 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.

22:25b.LUK.022.025 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.

22:26b.LUK.022.026 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.

22:27b.LUK.022.027 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.

22:28b.LUK.022.028 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.

22:29b.LUK.022.029 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,

22:30b.LUK.022.030 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

22:31b.LUK.022.031 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.

22:32b.LUK.022.032 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.

22:33b.LUK.022.033 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.

22:34b.LUK.022.034 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.

22:35b.LUK.022.035 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.

22:36b.LUK.022.036 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.

22:37b.LUK.022.037 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.

22:38b.LUK.022.038 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.

22:39b.LUK.022.039 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.

22:40b.LUK.022.040 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

22:41b.LUK.022.041 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,

22:42b.LUK.022.042 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.

22:43b.LUK.022.043 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.

22:44b.LUK.022.044 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

22:45b.LUK.022.045 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.

22:46b.LUK.022.046 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.

22:47b.LUK.022.047 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.

22:48b.LUK.022.048 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?

22:49b.LUK.022.049 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?

22:50b.LUK.022.050 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.

22:51b.LUK.022.051 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.

22:52b.LUK.022.052 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?

22:53b.LUK.022.053 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.

22:54b.LUK.022.054 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.

22:55b.LUK.022.055 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.

22:56b.LUK.022.056 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.

22:57b.LUK.022.057 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.

22:58b.LUK.022.058 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.

22:59b.LUK.022.059 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.

22:60b.LUK.022.060 I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.

22:61b.LUK.022.061 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

22:62b.LUK.022.062 I vyšed ven Petr, plakal hořce.

22:63b.LUK.022.063 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.

22:64b.LUK.022.064 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?

22:65b.LUK.022.065 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.

22:66b.LUK.022.066 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,

22:67b.LUK.022.067 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.

22:68b.LUK.022.068 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.

22:69b.LUK.022.069 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.

22:70b.LUK.022.070 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.

22:71b.LUK.022.071 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.

23

23:1b.LUK.023.001 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.

23:2b.LUK.023.002 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.

23:3b.LUK.023.003 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

23:4b.LUK.023.004 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.

23:5b.LUK.023.005 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.

23:6b.LUK.023.006 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.

23:7b.LUK.023.007 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.

23:8b.LUK.023.008 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.

23:9b.LUK.023.009 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.

23:10b.LUK.023.010 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.

23:11b.LUK.023.011 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.

23:12b.LUK.023.012 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.

23:13b.LUK.023.013 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,

23:14b.LUK.023.014 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.

23:15b.LUK.023.015 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.

23:16b.LUK.023.016 Protož potresce ho, propustím jej.

23:17b.LUK.023.017 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.

23:18b.LUK.023.018 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.

23:19b.LUK.023.019 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.

23:20b.LUK.023.020 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.

23:21b.LUK.023.021 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!

23:22b.LUK.023.022 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.

23:23b.LUK.023.023 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.

23:24b.LUK.023.024 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.

23:25b.LUK.023.025 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.

23:26b.LUK.023.026 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.

23:27b.LUK.023.027 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.

23:28b.LUK.023.028 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.

23:29b.LUK.023.029 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.

23:30b.LUK.023.030 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!

23:31b.LUK.023.031 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?

23:32b.LUK.023.032 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.

23:33b.LUK.023.033 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.

23:34b.LUK.023.034 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.

23:35b.LUK.023.035 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.

23:36b.LUK.023.036 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,

23:37b.LUK.023.037 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.

23:38b.LUK.023.038 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.

23:39b.LUK.023.039 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.

23:40b.LUK.023.040 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?

23:41b.LUK.023.041 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.

23:42b.LUK.023.042 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.

23:43b.LUK.023.043 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.

23:44b.LUK.023.044 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

23:45b.LUK.023.045 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.

23:46b.LUK.023.046 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.

23:47b.LUK.023.047 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.

23:48b.LUK.023.048 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.

23:49b.LUK.023.049 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.

23:50b.LUK.023.050 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,

23:51b.LUK.023.051 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,

23:52b.LUK.023.052 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,

23:53b.LUK.023.053 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.

23:54b.LUK.023.054 A byl den připravování, a sobota se začínala.

23:55b.LUK.023.055 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.

23:56b.LUK.023.056 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.

24

24:1b.LUK.024.001 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.

24:2b.LUK.024.002 I nalezly kámen odvalený od hrobu.

24:3b.LUK.024.003 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.

24:4b.LUK.024.004 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.

24:5b.LUK.024.005 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?

24:6b.LUK.024.006 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,

24:7b.LUK.024.007 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.

24:8b.LUK.024.008 I rozpomenuly se na slova jeho.

24:9b.LUK.024.009 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.

24:10b.LUK.024.010 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.

24:11b.LUK.024.011 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.

24:12b.LUK.024.012 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.

24:13b.LUK.024.013 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.

24:14b.LUK.024.014 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.

24:15b.LUK.024.015 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.

24:16b.LUK.024.016 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.

24:17b.LUK.024.017 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?

24:18b.LUK.024.018 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?

24:19b.LUK.024.019 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,

24:20b.LUK.024.020 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.

24:21b.LUK.024.021 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.

24:22b.LUK.024.022 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,

24:23b.LUK.024.023 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.

24:24b.LUK.024.024 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.

24:25b.LUK.024.025 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.

24:26b.LUK.024.026 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?

24:27b.LUK.024.027 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.

24:28b.LUK.024.028 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.

24:29b.LUK.024.029 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.

24:30b.LUK.024.030 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.

24:31b.LUK.024.031 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.

24:32b.LUK.024.032 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?

24:33b.LUK.024.033 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,

24:34b.LUK.024.034 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.

24:35b.LUK.024.035 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.

24:36b.LUK.024.036 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.

24:37b.LUK.024.037 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.

24:38b.LUK.024.038 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?

24:39b.LUK.024.039 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.

24:40b.LUK.024.040 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.

24:41b.LUK.024.041 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?

24:42b.LUK.024.042 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.

24:43b.LUK.024.043 A vzav to, pojedl před nimi,

24:44b.LUK.024.044 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.

24:45b.LUK.024.045 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.

24:46b.LUK.024.046 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,

24:47b.LUK.024.047 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.

24:48b.LUK.024.048 Vy jste pak svědkové toho.

24:49b.LUK.024.049 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.

24:50b.LUK.024.050 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.

24:51b.LUK.024.051 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.

24:52b.LUK.024.052 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.

24:53b.LUK.024.053 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.