Matthew (Czech)

1

1:1b.MAT.001.001 Kniha (o) rodu Ježíše Krista syna Davidova, syna Abrahamova.

1:2b.MAT.001.002 Abraham zplodil Izáka. Izák pak zplodil Jákoba. Jákob zplodil Judu a bratří jeho.

1:3b.MAT.001.003 Judas pak zplodil Fáresa a Záru z Támar. Fáres pak zplodil Ezroma. Ezrom zplodil Arama.

1:4b.MAT.001.004 Aram pak zplodil Aminadaba. Aminadab pak zplodil Názona. Názon zplodil Salmona.

1:5b.MAT.001.005 Salmon zplodil Bóza z Raab. A Bóz zplodil Obéda z Rut. Obéd pak zplodil Jesse.

1:6b.MAT.001.006 Jesse zplodil Davida krále. David pak král zplodil Šalomouna, z té, kteráž někdy byla žena Uriášova.

1:7b.MAT.001.007 Šalomoun zplodil Roboáma. Roboám zplodil Abiáše. Abiáš zplodil Azu.

1:8b.MAT.001.008 Aza zplodil Jozafata. Jozafat zplodil Joráma. Jorám zplodil Oziáše.

1:9b.MAT.001.009 Oziáš pak zplodil Joátama. Joátam pak zplodil Achasa. Achas zplodil Ezechiáše.

1:10b.MAT.001.010 Ezechiáš pak zplodil Manasesa. A Manases zplodil Amona. Amon pak zplodil Joziáše.

1:11b.MAT.001.011 Joziáš pak zplodil Jekoniáše a bratří jeho v zajetí Babylonském.

1:12b.MAT.001.012 A po zajetí Babylonském Jekoniáš zplodil Salatiele. Salatiel pak zplodil Zorobábele.

1:13b.MAT.001.013 A Zorobábel zplodil Abiuda. Abiud pak zplodil Eliachima. Eliachim zplodil Azora.

1:14b.MAT.001.014 Azor potom zplodil Sádocha. Sádoch zplodil Achima. Achim pak zplodil Eliuda.

1:15b.MAT.001.015 Eliud zplodil Eleazara. Eleazar zplodil Mátana. Mátan zplodil Jákoba.

1:16b.MAT.001.016 Jákob pak zplodil Jozefa, muže Marie, z nížto narodil se JEŽÍŠ, jenž slove Kristus.

1:17b.MAT.001.017 A tak všech rodů od Abrahama až do Davida bylo rodů čtrnácte. A od Davida až do zajetí Babylonského rodů čtrnácte. A od zajetí Babylonského až do Krista rodů čtrnácte.

1:18b.MAT.001.018 Jezukristovo pak narození takto se stalo: Když matka jeho Maria snoubena byla Jozefovi, prve než se sešli, nalezena jest těhotná z Ducha svatého.

1:19b.MAT.001.019 Ale Jozef muž její spravedlivý jsa, a nechtěv jí v lehkost uvésti, chtěl ji tajně propustiti.

1:20b.MAT.001.020 Když pak on o tom přemyšloval, aj, anděl Páně ve snách ukázal se jemu, řka: Jozefe synu Davidův, neboj se přijíti Marie manželky své; nebo což v ní jest počato, z Ducha svatého jest.

1:21b.MAT.001.021 Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich.

1:22b.MAT.001.022 Toto pak všecko stalo se, aby se naplnilo, což povědíno bylo ode Pána skrze proroka, řkoucího:

1:23b.MAT.001.023 Aj, panna těhotná bude, a porodí syna, a nazůveš jméno jeho Emmanuel, jenž se vykládá: S námi Bůh.

1:24b.MAT.001.024 Procítiv pak Jozef ze sna, učinil, jakož mu přikázal anděl Páně, a přijal manželku svou.

1:25b.MAT.001.025 Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.

2

2:1b.MAT.002.001 Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově, za dnů Herodesa krále, aj, mudrci od východu slunce přijeli do Jeruzaléma,

2:2b.MAT.002.002 Řkouce: Kde jest ten, kterýž se narodil Král Židovský? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce, a přijeli jsme klaněti se jemu.

2:3b.MAT.002.003 To uslyšev Herodes král, zarmoutil se i všecken Jeruzalém s ním.

2:4b.MAT.002.004 A svolav všecky přední kněží a učitele lidu, tázal se jich, kde by se Kristus měl naroditi.

2:5b.MAT.002.005 Oni pak řekli jemu: V Betlémě Judově. Nebo tak jest psáno skrze proroka:

2:6b.MAT.002.006 A ty Betléme, země Judská, nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými; neboť z tebe vyjde Vývoda, kterýž pásti bude lid můj Izraelský.

2:7b.MAT.002.007 Tedy Herodes tajně povolav mudrců, pilně se jich ptal, kterého by se jim času hvězda ukázala.

2:8b.MAT.002.008 A když je propouštěl do Betléma, řekl: Jdouce, ptejte se pilně na to dítě, a když naleznete, zvěstujtež mi, ať i já přijda, pokloním se jemu.

2:9b.MAT.002.009 Oni pak vyslyševše krále, jeli. A aj, hvězda, kterouž byli viděli na východu slunce, předcházela je, až i přišedši, stála nad domem, kdež bylo dítě.

2:10b.MAT.002.010 A uzřevše hvězdu, zradovali se radostí velmi velikou.

2:11b.MAT.002.011 I všedše do domu, nalezli dítě s Marijí matkou jeho, a padše, klaněli se jemu; a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru.

2:12b.MAT.002.012 A od Boha napomenuti jsouce ve snách, aby se nenavraceli k Herodesovi, jinou cestou navrátili se do krajiny své.

2:13b.MAT.002.013 Když pak oni odjeli, aj, anděl Páně ukázal se Jozefovi ve snách, řka: Vstana, vezmi dítě i matku jeho, a utec do Egypta, a buď tam, dokavadž nepovím tobě; neboť bude Herodes hledati dítě, aby je zahubil.

2:14b.MAT.002.014 Kterýžto vstav hned v noci, vzal dítě i matku jeho, a odšel do Egypta.

2:15b.MAT.002.015 A byl tam až do smrti Herodesovy, aby se naplnilo povědění Páně skrze proroka, řkoucího: Z Egypta povolal jsem Syna svého.

2:16b.MAT.002.016 Tehdy Herodes uzřev, že by oklamán byl od mudrců, rozhněval se náramně, a poslav služebníky své, zmordoval všecky dítky, kteréž byly v Betlémě i ve všech končinách jeho, od dvouletých a níže, podle času, na kterýž se byl pilně vyptal od mudrců.

2:17b.MAT.002.017 Tehdy naplněno jest to povědění Jeremiáše proroka, řkoucího:

2:18b.MAT.002.018 Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč a kvílení mnohé; Ráchel plačící synů svých, a nedala se potěšiti, protože jich není.

2:19b.MAT.002.019 Když pak umřel Herodes, aj, anděl Páně ukázal se Jozefovi ve snách v Egyptě,

2:20b.MAT.002.020 Řka: Vstana, vezmi dítě i matku jeho, a jdiž do země Izraelské; neboť jsou zemřeli ti, jenž hledali bezživotí dítěte.

2:21b.MAT.002.021 Kterýžto vstav, vzal dítě i matku jeho, a přišel do země Izraelské.

2:22b.MAT.002.022 A uslyšev, že by Archelaus kraloval v Judstvu místo Herodesa otce svého, obával se tam jíti; a napomenut jsa od Boha ve snách, obrátil se do krajin Galilejských.

2:23b.MAT.002.023 A přišed, bydlil v městě, jenž slove Nazarét, aby se naplnilo, což povědíno bylo skrze proroky, že Nazaretský slouti bude.

3

3:1b.MAT.003.001 V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské,

3:2b.MAT.003.002 A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.

3:3b.MAT.003.003 Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

3:4b.MAT.003.004 Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.

3:5b.MAT.003.005 Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící při Jordánu,

3:6b.MAT.003.006 A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.

3:7b.MAT.003.007 Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?

3:8b.MAT.003.008 Protož čiňte ovoce hodné pokání.

3:9b.MAT.003.009 A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.

3:10b.MAT.003.010 A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.

3:11b.MAT.003.011 Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.

3:12b.MAT.003.012 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.

3:13b.MAT.003.013 Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho.

3:14b.MAT.003.014 Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?

3:15b.MAT.003.015 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu.

3:16b.MAT.003.016 A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj.

3:17b.MAT.003.017 A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

4

4:1b.MAT.004.001 Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha, aby pokoušín byl od ďábla.

4:2b.MAT.004.002 A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí, potom zlačněl.

4:3b.MAT.004.003 A přistoupiv k němu pokušitel, řekl: Jsi-li Syn Boží, rciž, ať kamení toto chlebové jsou.

4:4b.MAT.004.004 On pak odpovídaje, řekl: Psánoť jest: Ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží.

4:5b.MAT.004.005 Tedy pojal jej ďábel do svatého města a postavil ho na vrchu chrámu.

4:6b.MAT.004.006 A řekl mu: Jsi-li Syn Boží, spustiž se dolů; nebo psánoť jest, že andělům svým přikázal o tobě, a na ruce uchopí tebe, abys někde o kámen nohy své neurazil.

4:7b.MAT.004.007 I řekl mu Ježíš: Zase psáno jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.

4:8b.MAT.004.008 Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi, a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich, a řekl jemu:

4:9b.MAT.004.009 Toto všecko tobě dám, jestliže padna, budeš mi se klaněti.

4:10b.MAT.004.010 Tedy dí mu Ježíš: Odejdiž, satane; neboť jest psáno: Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš.

4:11b.MAT.004.011 Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu.

4:12b.MAT.004.012 A když uslyšel Ježíš, že by Jan vsazen byl do žaláře, odšel do Galilee.

4:13b.MAT.004.013 A opustiv Nazarét, přišed, bydlil v Kafarnaum za mořem, v krajinách Zabulon a Neftalím,

4:14b.MAT.004.014 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:

4:15b.MAT.004.015 Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem, Galilea pohanská,

4:16b.MAT.004.016 Lid, kterýž bydlil v temnostech, viděl světlo veliké, a sedícím v krajině a stínu smrti, světlo vzešlo jim.

4:17b.MAT.004.017 Od toho času počal Ježíš kázati a praviti: Pokání čiňte; neboť se přiblížilo království nebeské.

4:18b.MAT.004.018 A chodě Ježíš podle moře Galilejského, uzřel dva bratry, Šimona, kterýž slove Petr, a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí sít do moře, (nebo byli rybáři.)

4:19b.MAT.004.019 I dí jim: Pojďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.

4:20b.MAT.004.020 A oni hned opustivše síti, šli za ním.

4:21b.MAT.004.021 A poodšed odtud, uzřel jiné dva bratry, Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, na lodí s Zebedeem otcem jejich, ani tvrdí síti své. I povolal jich.

4:22b.MAT.004.022 A oni hned opustivše lodí a otce svého, šli za ním.

4:23b.MAT.004.023 I procházel Ježíš všecku Galilei, uče v shromážděních jejich a káže evangelium království a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.

4:24b.MAT.004.024 A rozešla se o něm pověst po vší Syrii. I přivedli k němu všecky nemocné, rozličnými neduhy a trápeními poražené, i ďábelníky, i náměsičníky, i šlakem poražené; a uzdravoval je.

4:25b.MAT.004.025 I šli za ním zástupové mnozí z Galilee a z krajiny Desíti měst, i z Jeruzaléma i z Judstva i z Zajordání.

5

5:1b.MAT.005.001 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.

5:2b.MAT.005.002 I otevřev ústa svá, učil je, řka:

5:3b.MAT.005.003 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.

5:4b.MAT.005.004 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.

5:5b.MAT.005.005 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.

5:6b.MAT.005.006 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.

5:7b.MAT.005.007 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.

5:8b.MAT.005.008 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.

5:9b.MAT.005.009 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.

5:10b.MAT.005.010 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.

5:11b.MAT.005.011 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.

5:12b.MAT.005.012 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.

5:13b.MAT.005.013 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.

5:14b.MAT.005.014 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.

5:15b.MAT.005.015 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.

5:16b.MAT.005.016 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.

5:17b.MAT.005.017 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.

5:18b.MAT.005.018 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.

5:19b.MAT.005.019 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.

5:20b.MAT.005.020 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.

5:21b.MAT.005.021 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.

5:22b.MAT.005.022 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti.

5:23b.MAT.005.023 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,

5:24b.MAT.005.024 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.

5:25b.MAT.005.025 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.

5:26b.MAT.005.026 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.

5:27b.MAT.005.027 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.

5:28b.MAT.005.028 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.

5:29b.MAT.005.029 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.

5:30b.MAT.005.030 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.

5:31b.MAT.005.031 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.

5:32b.MAT.005.032 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.

5:33b.MAT.005.033 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.

5:34b.MAT.005.034 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,

5:35b.MAT.005.035 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.

5:36b.MAT.005.036 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.

5:37b.MAT.005.037 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.

5:38b.MAT.005.038 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.

5:39b.MAT.005.039 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.

5:40b.MAT.005.040 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.

5:41b.MAT.005.041 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.

5:42b.MAT.005.042 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.

5:43b.MAT.005.043 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.

5:44b.MAT.005.044 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,

5:45b.MAT.005.045 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.

5:46b.MAT.005.046 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?

5:47b.MAT.005.047 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.

5:48b.MAT.005.048 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.

6

6:1b.MAT.006.001 Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích.

6:2b.MAT.006.002 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.

6:3b.MAT.006.003 Ale ty když dáváš almužnu, tak čiň, ať neví levice tvá, co činí pravice tvá,

6:4b.MAT.006.004 Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.

6:5b.MAT.006.005 A když bys se chtěl modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou.

6:6b.MAT.006.006 Ale ty když bys se modliti chtěl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.

6:7b.MAT.006.007 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni.

6:8b.MAT.006.008 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili.

6:9b.MAT.006.009 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

6:10b.MAT.006.010 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.

6:11b.MAT.006.011 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

6:12b.MAT.006.012 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.

6:13b.MAT.006.013 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.

6:14b.MAT.006.014 Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.

6:15b.MAT.006.015 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich.

6:16b.MAT.006.016 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou.

6:17b.MAT.006.017 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej,

6:18b.MAT.006.018 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.

6:19b.MAT.006.019 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.

6:20b.MAT.006.020 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou.

6:21b.MAT.006.021 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.

6:22b.MAT.006.022 Svíce těla jestiť oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tělo tvé světlé bude.

6:23b.MAT.006.023 Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Protož jestliže světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, co pak sama tma, jaká bude?

6:24b.MAT.006.024 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně.

6:25b.MAT.006.025 Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv?

6:26b.MAT.006.026 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete?

6:27b.MAT.006.027 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden?

6:28b.MAT.006.028 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede.

6:29b.MAT.006.029 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich.

6:30b.MAT.006.030 Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry?

6:31b.MAT.006.031 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Čím se budeme odívati?

6:32b.MAT.006.032 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.

6:33b.MAT.006.033 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.

6:34b.MAT.006.034 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.

7

7:1b.MAT.007.001 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.

7:2b.MAT.007.002 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.

7:3b.MAT.007.003 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?

7:4b.MAT.007.004 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?

7:5b.MAT.007.005 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.

7:6b.MAT.007.006 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.

7:7b.MAT.007.007 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.

7:8b.MAT.007.008 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.

7:9b.MAT.007.009 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?

7:10b.MAT.007.010 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?

7:11b.MAT.007.011 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?

7:12b.MAT.007.012 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.

7:13b.MAT.007.013 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.

7:14b.MAT.007.014 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.

7:15b.MAT.007.015 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.

7:16b.MAT.007.016 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?

7:17b.MAT.007.017 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.

7:18b.MAT.007.018 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.

7:19b.MAT.007.019 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.

7:20b.MAT.007.020 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.

7:21b.MAT.007.021 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.

7:22b.MAT.007.022 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?

7:23b.MAT.007.023 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.

7:24b.MAT.007.024 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.

7:25b.MAT.007.025 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.

7:26b.MAT.007.026 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.

7:27b.MAT.007.027 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.

7:28b.MAT.007.028 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.

7:29b.MAT.007.029 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.

8

8:1b.MAT.008.001 A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.

8:2b.MAT.008.002 A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.

8:3b.MAT.008.003 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.

8:4b.MAT.008.004 I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.

8:5b.MAT.008.005 A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,

8:6b.MAT.008.006 A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.

8:7b.MAT.008.007 I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.

8:8b.MAT.008.008 A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.

8:9b.MAT.008.009 Nebo i já jsem člověk moci poddaný, maje pod sebou žoldnéře, avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.

8:10b.MAT.008.010 Tedy uslyšev to Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.

8:11b.MAT.008.011 Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,

8:12b.MAT.008.012 Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

8:13b.MAT.008.013 I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.

8:14b.MAT.008.014 A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici.

8:15b.MAT.008.015 I dotekl se ruky její, a hned přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.

8:16b.MAT.008.016 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy zlé slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,

8:17b.MAT.008.017 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl.

8:18b.MAT.008.018 Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.

8:19b.MAT.008.019 A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.

8:20b.MAT.008.020 I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.

8:21b.MAT.008.021 Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého.

8:22b.MAT.008.022 Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své.

8:23b.MAT.008.023 A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.

8:24b.MAT.008.024 A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal.

8:25b.MAT.008.025 A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.

8:26b.MAT.008.026 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.

8:27b.MAT.008.027 Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?

8:28b.MAT.008.028 A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi.

8:29b.MAT.008.029 A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.

8:30b.MAT.008.030 A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.

8:31b.MAT.008.031 Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.

8:32b.MAT.008.032 I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.

8:33b.MAT.008.033 Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.

8:34b.MAT.008.034 A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.

9

9:1b.MAT.009.001 A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.

9:2b.MAT.009.002 A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.

9:3b.MAT.009.003 A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.

9:4b.MAT.009.004 A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?

9:5b.MAT.009.005 Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?

9:6b.MAT.009.006 Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.

9:7b.MAT.009.007 Tedy vstal a odšel do domu svého.

9:8b.MAT.009.008 A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.

9:9b.MAT.009.009 A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.

9:10b.MAT.009.010 I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.

9:11b.MAT.009.011 A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?

9:12b.MAT.009.012 Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.

9:13b.MAT.009.013 Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.

9:14b.MAT.009.014 Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?

9:15b.MAT.009.015 I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.

9:16b.MAT.009.016 Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.

9:17b.MAT.009.017 Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.

9:18b.MAT.009.018 A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.

9:19b.MAT.009.019 A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.

9:20b.MAT.009.020 (A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.

9:21b.MAT.009.021 Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.

9:22b.MAT.009.022 Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)

9:23b.MAT.009.023 Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,

9:24b.MAT.009.024 Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.

9:25b.MAT.009.025 A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.

9:26b.MAT.009.026 A roznesla se pověst ta po vší té zemi.

9:27b.MAT.009.027 A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.

9:28b.MAT.009.028 A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.

9:29b.MAT.009.029 Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.

9:30b.MAT.009.030 I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.

9:31b.MAT.009.031 Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.

9:32b.MAT.009.032 A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.

9:33b.MAT.009.033 A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.

9:34b.MAT.009.034 Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.

9:35b.MAT.009.035 I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.

9:36b.MAT.009.036 A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.

9:37b.MAT.009.037 Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.

9:38b.MAT.009.038 Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.

10

10:1b.MAT.010.001 A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.

10:2b.MAT.010.002 Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,

10:3b.MAT.010.003 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus,

10:4b.MAT.010.004 Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.

10:5b.MAT.010.005 Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte.

10:6b.MAT.010.006 Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

10:7b.MAT.010.007 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské.

10:8b.MAT.010.008 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.

10:9b.MAT.010.009 Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,

10:10b.MAT.010.010 Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.

10:11b.MAT.010.011 A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud.

10:12b.MAT.010.012 A vcházejíce do domu, pozdravtež ho.

10:13b.MAT.010.013 A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.

10:14b.MAT.010.014 A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich.

10:15b.MAT.010.015 Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.

10:16b.MAT.010.016 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.

10:17b.MAT.010.017 Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati.

10:18b.MAT.010.018 Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům.

10:19b.MAT.010.019 Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.

10:20b.MAT.010.020 Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás.

10:21b.MAT.010.021 Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.

10:22b.MAT.010.022 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.

10:23b.MAT.010.023 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka.

10:24b.MAT.010.024 Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.

10:25b.MAT.010.025 Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?

10:26b.MAT.010.026 Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.

10:27b.MAT.010.027 Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.

10:28b.MAT.010.028 A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni.

10:29b.MAT.010.029 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.

10:30b.MAT.010.030 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.

10:31b.MAT.010.031 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.

10:32b.MAT.010.032 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích.

10:33b.MAT.010.033 Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.

10:34b.MAT.010.034 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.

10:35b.MAT.010.035 Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.

10:36b.MAT.010.036 A nepřátelé člověka budou domácí jeho.

10:37b.MAT.010.037 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.

10:38b.MAT.010.038 A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.

10:39b.MAT.010.039 Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.

10:40b.MAT.010.040 Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal.

10:41b.MAT.010.041 Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme.

10:42b.MAT.010.042 A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.

11

11:1b.MAT.011.001 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči své, kteréž mluvil, přikázání dávaje dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich.

11:2b.MAT.011.002 Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z učedlníků svých,

11:3b.MAT.011.003 A řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?

11:4b.MAT.011.004 I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte:

11:5b.MAT.011.005 Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvěstuje.

11:6b.MAT.011.006 A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně.

11:7b.MAT.011.007 A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící?

11:8b.MAT.011.008 Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou.

11:9b.MAT.011.009 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.

11:10b.MAT.011.010 Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou.

11:11b.MAT.011.011 Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestiť větší nežli on.

11:12b.MAT.011.012 Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.

11:13b.MAT.011.013 Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali.

11:14b.MAT.011.014 A chcete-li přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl.

11:15b.MAT.011.015 Kdo má uši k slyšení, slyš.

11:16b.MAT.011.016 Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobno jest dětem, sedícím na ryncích, a kteříž na tovaryše své volají,

11:17b.MAT.011.017 A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste.

11:18b.MAT.011.018 Přišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ďábelství má.

11:19b.MAT.011.019 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.

11:20b.MAT.011.020 Tehdy počal přimlouvati městům, v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové, že pokání nečinili.

11:21b.MAT.011.021 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili.

11:22b.MAT.011.022 Nýbrž pravím vám, že Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám.

11:23b.MAT.011.023 A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnešního dne.

11:24b.MAT.011.024 Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě.

11:25b.MAT.011.025 V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým.

11:26b.MAT.011.026 Jistě, Otče, že se tak líbilo před tebou.

11:27b.MAT.011.027 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.

11:28b.MAT.011.028 Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.

11:29b.MAT.011.029 Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim.

11:30b.MAT.011.030 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.

12

12:1b.MAT.012.001 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.

12:2b.MAT.012.002 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.

12:3b.MAT.012.003 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?

12:4b.MAT.012.004 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?

12:5b.MAT.012.005 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?

12:6b.MAT.012.006 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.

12:7b.MAT.012.007 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.

12:8b.MAT.012.008 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.

12:9b.MAT.012.009 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.

12:10b.MAT.012.010 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.

12:11b.MAT.012.011 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?

12:12b.MAT.012.012 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.

12:13b.MAT.012.013 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.

12:14b.MAT.012.014 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.

12:15b.MAT.012.015 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.

12:16b.MAT.012.016 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,

12:17b.MAT.012.017 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:

12:18b.MAT.012.018 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.

12:19b.MAT.012.019 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.

12:20b.MAT.012.020 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.

12:21b.MAT.012.021 A ve jménu jeho národové doufati budou.

12:22b.MAT.012.022 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.

12:23b.MAT.012.023 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?

12:24b.MAT.012.024 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.

12:25b.MAT.012.025 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.

12:26b.MAT.012.026 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?

12:27b.MAT.012.027 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.

12:28b.MAT.012.028 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.

12:29b.MAT.012.029 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?

12:30b.MAT.012.030 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.

12:31b.MAT.012.031 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.

12:32b.MAT.012.032 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.

12:33b.MAT.012.033 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.

12:34b.MAT.012.034 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.

12:35b.MAT.012.035 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.

12:36b.MAT.012.036 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.

12:37b.MAT.012.037 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.

12:38b.MAT.012.038 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.

12:39b.MAT.012.039 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.

12:40b.MAT.012.040 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.

12:41b.MAT.012.041 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.

12:42b.MAT.012.042 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.

12:43b.MAT.012.043 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:

12:44b.MAT.012.044 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.

12:45b.MAT.012.045 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.

12:46b.MAT.012.046 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.

12:47b.MAT.012.047 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.

12:48b.MAT.012.048 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?

12:49b.MAT.012.049 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.

12:50b.MAT.012.050 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.

13

13:1b.MAT.013.001 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře.

13:2b.MAT.013.002 I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.

13:3b.MAT.013.003 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

13:4b.MAT.013.004 A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.

13:5b.MAT.013.005 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země.

13:6b.MAT.013.006 Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla.

13:7b.MAT.013.007 Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je.

13:8b.MAT.013.008 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.

13:9b.MAT.013.009 Kdo má uši k slyšení, slyš.

13:10b.MAT.013.010 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?

13:11b.MAT.013.011 On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.

13:12b.MAT.013.012 (Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.)

13:13b.MAT.013.013 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí.

13:14b.MAT.013.014 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.

13:15b.MAT.013.015 Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil.

13:16b.MAT.013.016 Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší.

13:17b.MAT.013.017 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli.

13:18b.MAT.013.018 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.

13:19b.MAT.013.019 Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest.

13:20b.MAT.013.020 Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.

13:21b.MAT.013.021 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší.

13:22b.MAT.013.022 Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku.

13:23b.MAT.013.023 V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý.

13:24b.MAT.013.024 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.

13:25b.MAT.013.025 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel.

13:26b.MAT.013.026 A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.

13:27b.MAT.013.027 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol?

13:28b.MAT.013.028 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej?

13:29b.MAT.013.029 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.

13:30b.MAT.013.030 Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.

13:31b.MAT.013.031 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.

13:32b.MAT.013.032 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.

13:33b.MAT.013.033 Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.

13:34b.MAT.013.034 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,

13:35b.MAT.013.035 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.

13:36b.MAT.013.036 Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.

13:37b.MAT.013.037 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka.

13:38b.MAT.013.038 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.

13:39b.MAT.013.039 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé.

13:40b.MAT.013.040 Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto.

13:41b.MAT.013.041 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,

13:42b.MAT.013.042 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

13:43b.MAT.013.043 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.

13:44b.MAT.013.044 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.

13:45b.MAT.013.045 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel.

13:46b.MAT.013.046 Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji.

13:47b.MAT.013.047 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující;

13:48b.MAT.013.048 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.

13:49b.MAT.013.049 Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,

13:50b.MAT.013.050 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

13:51b.MAT.013.051 Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.

13:52b.MAT.013.052 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.

13:53b.MAT.013.053 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud.

13:54b.MAT.013.054 A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto?

13:55b.MAT.013.055 Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?

13:56b.MAT.013.056 A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?

13:57b.MAT.013.057 I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém.

13:58b.MAT.013.058 I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.

14

14:1b.MAT.014.001 V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.

14:2b.MAT.014.002 I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.

14:3b.MAT.014.003 Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.

14:4b.MAT.014.004 Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.

14:5b.MAT.014.005 A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.

14:6b.MAT.014.006 Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,

14:7b.MAT.014.007 Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.

14:8b.MAT.014.008 A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.

14:9b.MAT.014.009 I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.

14:10b.MAT.014.010 A poslav kata, sťal Jana v žaláři.

14:11b.MAT.014.011 I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.

14:12b.MAT.014.012 A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.

14:13b.MAT.014.013 A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.

14:14b.MAT.014.014 A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.

14:15b.MAT.014.015 A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.

14:16b.MAT.014.016 Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.

14:17b.MAT.014.017 A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.

14:18b.MAT.014.018 Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.

14:19b.MAT.014.019 A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.

14:20b.MAT.014.020 I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.

14:21b.MAT.014.021 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.

14:22b.MAT.014.022 A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.

14:23b.MAT.014.023 A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.

14:24b.MAT.014.024 Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.

14:25b.MAT.014.025 Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.

14:26b.MAT.014.026 A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.

14:27b.MAT.014.027 Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.

14:28b.MAT.014.028 I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.

14:29b.MAT.014.029 A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.

14:30b.MAT.014.030 Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.

14:31b.MAT.014.031 A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?

14:32b.MAT.014.032 A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.

14:33b.MAT.014.033 Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.

14:34b.MAT.014.034 A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.

14:35b.MAT.014.035 A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.

14:36b.MAT.014.036 A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.

15

15:1b.MAT.015.001 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:

15:2b.MAT.015.002 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.

15:3b.MAT.015.003 A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?

15:4b.MAT.015.004 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

15:5b.MAT.015.005 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.

15:6b.MAT.015.006 A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.

15:7b.MAT.015.007 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:

15:8b.MAT.015.008 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.

15:9b.MAT.015.009 Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.

15:10b.MAT.015.010 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.

15:11b.MAT.015.011 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.

15:12b.MAT.015.012 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?

15:13b.MAT.015.013 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.

15:14b.MAT.015.014 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.

15:15b.MAT.015.015 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.

15:16b.MAT.015.016 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?

15:17b.MAT.015.017 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?

15:18b.MAT.015.018 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.

15:19b.MAT.015.019 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.

15:20b.MAT.015.020 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.

15:21b.MAT.015.021 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.

15:22b.MAT.015.022 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.

15:23b.MAT.015.023 Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.

15:24b.MAT.015.024 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

15:25b.MAT.015.025 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.

15:26b.MAT.015.026 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

15:27b.MAT.015.027 A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.

15:28b.MAT.015.028 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.

15:29b.MAT.015.029 A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.

15:30b.MAT.015.030 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,

15:31b.MAT.015.031 Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.

15:32b.MAT.015.032 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.

15:33b.MAT.015.033 I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?

15:34b.MAT.015.034 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.

15:35b.MAT.015.035 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.

15:36b.MAT.015.036 A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.

15:37b.MAT.015.037 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.

15:38b.MAT.015.038 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

15:39b.MAT.015.039 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.

16

16:1b.MAT.016.001 I přistoupili k němu farizeové a saduceové, a pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal.

16:2b.MAT.016.002 On pak odpovídaje, řekl jim: Když bývá večer, říkáte: Jasno bude, nebo se červená nebe.

16:3b.MAT.016.003 A ráno: Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů nemůžete souditi?

16:4b.MAT.016.004 Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení Jonáše proroka. A opustiv je, odšel.

16:5b.MAT.016.005 A přeplavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba.

16:6b.MAT.016.006 Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského.

16:7b.MAT.016.007 Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce: Nevzali jsme chleba.

16:8b.MAT.016.008 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali?

16:9b.MAT.016.009 Ještě-liž nerozumíte, ani pamatujete na pět chlebů, jimiž nasyceno bylo pět tisíců lidu, a kolik jste košů drobtů sebrali?

16:10b.MAT.016.010 Ani na sedm chlebů, jimiž nasyceno bylo čtyři tísíce lidí, a kolik jste košů drobtů sebrali?

16:11b.MAT.016.011 I kterakž pak nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě: Varujte se od kvasu farizejského a saducejského?

16:12b.MAT.016.012 Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů.

16:13b.MAT.016.013 Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka: Kým mne praví lidé býti, mne Syna člověka?

16:14b.MAT.016.014 A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.

16:15b.MAT.016.015 I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte?

16:16b.MAT.016.016 I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha živého.

16:17b.MAT.016.017 A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě toho, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.

16:18b.MAT.016.018 I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí.

16:19b.MAT.016.019 A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.

16:20b.MAT.016.020 Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus.

16:21b.MAT.016.021 A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.

16:22b.MAT.016.022 I odved ho Petr na stranu, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nestaneť se tobě toho.

16:23b.MAT.016.023 Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské.

16:24b.MAT.016.024 Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.

16:25b.MAT.016.025 Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.

16:26b.MAT.016.026 Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?

16:27b.MAT.016.027 Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.

16:28b.MAT.016.028 Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém.

17

17:1b.MAT.017.001 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,

17:2b.MAT.017.002 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.

17:3b.MAT.017.003 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.

17:4b.MAT.017.004 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.

17:5b.MAT.017.005 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.

17:6b.MAT.017.006 To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.

17:7b.MAT.017.007 A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.

17:8b.MAT.017.008 A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.

17:9b.MAT.017.009 Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.

17:10b.MAT.017.010 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?

17:11b.MAT.017.011 A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.

17:12b.MAT.017.012 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.

17:13b.MAT.017.013 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.

17:14b.MAT.017.014 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,

17:15b.MAT.017.015 A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.

17:16b.MAT.017.016 I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.

17:17b.MAT.017.017 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně.

17:18b.MAT.017.018 I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu.

17:19b.MAT.017.019 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?

17:20b.MAT.017.020 Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.

17:21b.MAT.017.021 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.

17:22b.MAT.017.022 A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.

17:23b.MAT.017.023 A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.

17:24b.MAT.017.024 A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu?

17:25b.MAT.017.025 A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?

17:26b.MAT.017.026 Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní?

17:27b.MAT.017.027 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.

18

18:1b.MAT.018.001 V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest větší v království nebeském?

18:2b.MAT.018.002 A zavolav Ježíš pacholete, postavil je uprostřed nich,

18:3b.MAT.018.003 A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.

18:4b.MAT.018.004 Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest větší v království nebeském.

18:5b.MAT.018.005 A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.

18:6b.MAT.018.006 Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.

18:7b.MAT.018.007 Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí to býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.

18:8b.MAT.018.008 Protož jestliže ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do věčného ohně.

18:9b.MAT.018.009 A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně.

18:10b.MAT.018.010 Viztež, abyste nepotupovali ani jednoho z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.

18:11b.MAT.018.011 Nebo přišel Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.

18:12b.MAT.018.012 Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?

18:13b.MAT.018.013 A nahodí-liť mu se nalézti ji, amen pravím vám, že se radovati bude nad ní více, než nad devadesáti devíti nepobloudilými.

18:14b.MAT.018.014 Takť není vůle před Otcem vaším, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.

18:15b.MAT.018.015 Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.

18:16b.MAT.018.016 Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo.

18:17b.MAT.018.017 Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.

18:18b.MAT.018.018 Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.

18:19b.MAT.018.019 Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.

18:20b.MAT.018.020 Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.

18:21b.MAT.018.021 Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmilikrát?

18:22b.MAT.018.022 I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.

18:23b.MAT.018.023 A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.

18:24b.MAT.018.024 A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.

18:25b.MAT.018.025 A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.

18:26b.MAT.018.026 Tedy padna služebník ten, prosil ho, řka: Pane, poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.

18:27b.MAT.018.027 I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.

18:28b.MAT.018.028 Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.

18:29b.MAT.018.029 Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.

18:30b.MAT.018.030 On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.

18:31b.MAT.018.031 Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.

18:32b.MAT.018.032 Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten tvůj dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.

18:33b.MAT.018.033 Zdaližs i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?

18:34b.MAT.018.034 I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.

18:35b.MAT.018.035 Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.

19

19:1b.MAT.019.001 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.

19:2b.MAT.019.002 I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.

19:3b.MAT.019.003 I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?

19:4b.MAT.019.004 On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?

19:5b.MAT.019.005 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.

19:6b.MAT.019.006 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.

19:7b.MAT.019.007 Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?

19:8b.MAT.019.008 Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.

19:9b.MAT.019.009 Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.

19:10b.MAT.019.010 Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.

19:11b.MAT.019.011 On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.

19:12b.MAT.019.012 Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.

19:13b.MAT.019.013 Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.

19:14b.MAT.019.014 Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.

19:15b.MAT.019.015 A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.

19:16b.MAT.019.016 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný?

19:17b.MAT.019.017 A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.

19:18b.MAT.019.018 Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,

19:19b.MAT.019.019 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

19:20b.MAT.019.020 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává?

19:21b.MAT.019.021 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

19:22b.MAT.019.022 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.

19:23b.MAT.019.023 Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.

19:24b.MAT.019.024 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

19:25b.MAT.019.025 A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?

19:26b.MAT.019.026 A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.

19:27b.MAT.019.027 Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?

19:28b.MAT.019.028 A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

19:29b.MAT.019.029 A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží.

19:30b.MAT.019.030 Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.

20

20:1b.MAT.020.001 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.

20:2b.MAT.020.002 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.

20:3b.MAT.020.003 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.

20:4b.MAT.020.004 I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.

20:5b.MAT.020.005 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.

20:6b.MAT.020.006 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?

20:7b.MAT.020.007 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.

20:8b.MAT.020.008 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.

20:9b.MAT.020.009 A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.

20:10b.MAT.020.010 Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.

20:11b.MAT.020.011 A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:

20:12b.MAT.020.012 Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.

20:13b.MAT.020.013 On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.

20:14b.MAT.020.014 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.

20:15b.MAT.020.015 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?

20:16b.MAT.020.016 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

20:17b.MAT.020.017 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:

20:18b.MAT.020.018 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.

20:19b.MAT.020.019 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.

20:20b.MAT.020.020 Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.

20:21b.MAT.020.021 Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.

20:22b.MAT.020.022 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.

20:23b.MAT.020.023 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.

20:24b.MAT.020.024 A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.

20:25b.MAT.020.025 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.

20:26b.MAT.020.026 Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.

20:27b.MAT.020.027 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;

20:28b.MAT.020.028 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.

20:29b.MAT.020.029 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.

20:30b.MAT.020.030 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.

20:31b.MAT.020.031 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.

20:32b.MAT.020.032 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?

20:33b.MAT.020.033 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.

20:34b.MAT.020.034 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.

21

21:1b.MAT.021.001 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,

21:2b.MAT.021.002 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.

21:3b.MAT.021.003 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.

21:4b.MAT.021.004 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:

21:5b.MAT.021.005 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.

21:6b.MAT.021.006 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,

21:7b.MAT.021.007 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.

21:8b.MAT.021.008 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.

21:9b.MAT.021.009 A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.

21:10b.MAT.021.010 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?

21:11b.MAT.021.011 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.

21:12b.MAT.021.012 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,

21:13b.MAT.021.013 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.

21:14b.MAT.021.014 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.

21:15b.MAT.021.015 Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví : Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.

21:16b.MAT.021.016 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?

21:17b.MAT.021.017 A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.

21:18b.MAT.021.018 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.

21:19b.MAT.021.019 A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten.

21:20b.MAT.021.020 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!

21:21b.MAT.021.021 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.

21:22b.MAT.021.022 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.

21:23b.MAT.021.023 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?

21:24b.MAT.021.024 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.

21:25b.MAT.021.025 Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?

21:26b.MAT.021.026 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.

21:27b.MAT.021.027 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.

21:28b.MAT.021.028 Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.

21:29b.MAT.021.029 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.

21:30b.MAT.021.030 I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.

21:31b.MAT.021.031 Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.

21:32b.MAT.021.032 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.

21:33b.MAT.021.033 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.

21:34b.MAT.021.034 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.

21:35b.MAT.021.035 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.

21:36b.MAT.021.036 Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.

21:37b.MAT.021.037 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.

21:38b.MAT.021.038 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.

21:39b.MAT.021.039 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.

21:40b.MAT.021.040 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?

21:41b.MAT.021.041 Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.

21:42b.MAT.021.042 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

21:43b.MAT.021.043 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.

21:44b.MAT.021.044 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.

21:45b.MAT.021.045 A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.

21:46b.MAT.021.046 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.

22

22:1b.MAT.022.001 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

22:2b.MAT.022.002 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

22:3b.MAT.022.003 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

22:4b.MAT.022.004 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

22:5b.MAT.022.005 Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

22:6b.MAT.022.006 Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

22:7b.MAT.022.007 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

22:8b.MAT.022.008 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

22:9b.MAT.022.009 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

22:10b.MAT.022.010 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.

22:11b.MAT.022.011 Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.

22:12b.MAT.022.012 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.

22:13b.MAT.022.013 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

22:14b.MAT.022.014 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

22:15b.MAT.022.015 Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.

22:16b.MAT.022.016 I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.

22:17b.MAT.022.017 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?

22:18b.MAT.022.018 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?

22:19b.MAT.022.019 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.

22:20b.MAT.022.020 I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?

22:21b.MAT.022.021 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

22:22b.MAT.022.022 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.

22:23b.MAT.022.023 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,

22:24b.MAT.022.024 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.

22:25b.MAT.022.025 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.

22:26b.MAT.022.026 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.

22:27b.MAT.022.027 Nejposléze pak po všech umřela i žena.

22:28b.MAT.022.028 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.

22:29b.MAT.022.029 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.

22:30b.MAT.022.030 Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.

22:31b.MAT.022.031 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:

22:32b.MAT.022.032 Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.

22:33b.MAT.022.033 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.

22:34b.MAT.022.034 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.

22:35b.MAT.022.035 I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:

22:36b.MAT.022.036 Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?

22:37b.MAT.022.037 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.

22:38b.MAT.022.038 To jest přední a veliké přikázání.

22:39b.MAT.022.039 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

22:40b.MAT.022.040 Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.

22:41b.MAT.022.041 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,

22:42b.MAT.022.042 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.

22:43b.MAT.022.043 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:

22:44b.MAT.022.044 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?

22:45b.MAT.022.045 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?

22:46b.MAT.022.046 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.

23

23:1b.MAT.023.001 Tedy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým,

23:2b.MAT.023.002 Řka: Na stolici Mojžíšově posadili se zákoníci a farizeové.

23:3b.MAT.023.003 Protož všecko, což by koli rozkázali vám zachovávati, zachovávejte a čiňte, ale podle skutků jejich nečiňte; neboť praví, a nečiní.

23:4b.MAT.023.004 Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná, a vzkládají na ramena lidská, ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti.

23:5b.MAT.023.005 A všeckyť ty své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých,

23:6b.MAT.023.006 A milují přední místa na večeřích, a první stolice v školách,

23:7b.MAT.023.007 A pozdravování na trhu, a aby byli nazýváni od lidí: Mistři, mistři.

23:8b.MAT.023.008 Ale vy nebývejte nazýváni mistři; nebo jeden jest Mistr váš, totiž Kristus, vy pak všickni bratří jste.

23:9b.MAT.023.009 A otce nenazývejte sobě na zemi; nebo jeden jest Otec váš, kterýž jest v nebesích.

23:10b.MAT.023.010 Ani se nazývejte vůdcové; nebo jeden jest vůdce váš Kristus.

23:11b.MAT.023.011 Ale kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším.

23:12b.MAT.023.012 Nebo kdož by se sám povyšoval, bude ponížen; a kdož by se ponížil, bude povýšen.

23:13b.MAT.023.013 Ale běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zavíráte království nebeské před lidmi; nebo sami tam nevcházíte, ani těm, jenž by vjíti chtěli, vcházeti dopouštíte.

23:14b.MAT.023.014 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že zžíráte domy vdovské, za příčinou dlouhého modlení; protož těžší soud ponesete.

23:15b.MAT.023.015 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že obcházíte moře i zemi, abyste učinili jednoho novověrce, a když bude učiněn, učiníte jej syna zatracení, dvakrát více, nežli jste sami.

23:16b.MAT.023.016 Běda vám, vůdcové slepí, kteříž říkáte: Přisáhl-li by kdo skrze chrám, to nic není; ale kdo by přisáhl skrze zlato chrámové, povinenť jest přísaze dosti činiti.

23:17b.MAT.023.017 Blázni a slepci; nebo co jest většího, zlato-li, čili chrám, kterýž posvěcuje zlata?

23:18b.MAT.023.018 A přisáhl-li by kdo skrze oltář, nic není; ale kdo by přisáhl skrze ten dar, kterýž jest na něm, povinen jest.

23:19b.MAT.023.019 Blázni a slepci, i co jest většího, dar-li, čili oltář, kterýž posvěcuje daru?

23:20b.MAT.023.020 A protož kdokoli přisahá skrze oltář, přisahá skrze něj, i skrze to všecko, což na něm jest .

23:21b.MAT.023.021 A kdož přisahá skrze chrám, přisahá skrze něj, i skrze toho, kterýž přebývá v něm.

23:22b.MAT.023.022 A kdož přisahá skrze nebe, přisahá skrze trůn Boží, i skrze toho, kterýž na něm sedí.

23:23b.MAT.023.023 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, což těžšího jest v Zákoně, totiž soud a milosrdenství a věrnost. Tyto věci měli jste činiti a oněch neopouštěti.

23:24b.MAT.023.024 Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára, velblouda pak požíráte.

23:25b.MAT.023.025 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a mísy, a vnitř plno jest loupeže a nestředmosti.

23:26b.MAT.023.026 Farizee slepče, vyčisť prve to, což vnitř jest v konvi a v míse, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto.

23:27b.MAT.023.027 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž ač se zdadí zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.

23:28b.MAT.023.028 Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti.

23:29b.MAT.023.029 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, neboť vzděláváte hroby proroků a ozdobujete hroby spravedlivých,

23:30b.MAT.023.030 A říkáte: Kdybychom byli za dnů otců našich, nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků.

23:31b.MAT.023.031 Protož osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali.

23:32b.MAT.023.032 I vy také naplňte míru otců svých.

23:33b.MAT.023.033 Hadové, plémě ještěrčí, i jakž byste ušli odsudku do pekelného ohně?

23:34b.MAT.023.034 Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitele, a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete, a některé z nich bičovati budete v školách vašich, a budete je honiti z města do města,

23:35b.MAT.023.035 Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem.

23:36b.MAT.023.036 Amen pravím vám: Přijdou tyto všecky věci na pokolení toto.

23:37b.MAT.023.037 Jeruzaléme, Jeruzaléme, mordéři proroků, a kterýž kamenuješ ty, jenž byli k tobě posíláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla, a nechtěli jste.

23:38b.MAT.023.038 Aj, zanecháváť se vám dům váš pustý.

23:39b.MAT.023.039 Neboť pravím vám, že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle, až i díte: Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.

24

24:1b.MAT.024.001 A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.

24:2b.MAT.024.002 Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

24:3b.MAT.024.003 A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa?

24:4b.MAT.024.004 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.

24:5b.MAT.024.005 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.

24:6b.MAT.024.006 Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec.

24:7b.MAT.024.007 Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech.

24:8b.MAT.024.008 Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.

24:9b.MAT.024.009 A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.

24:10b.MAT.024.010 A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti.

24:11b.MAT.024.011 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.

24:12b.MAT.024.012 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých.

24:13b.MAT.024.013 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.

24:14b.MAT.024.014 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.

24:15b.MAT.024.015 Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,)

24:16b.MAT.024.016 Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám.

24:17b.MAT.024.017 A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého.

24:18b.MAT.024.018 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.

24:19b.MAT.024.019 Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech.

24:20b.MAT.024.020 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek.

24:21b.MAT.024.021 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude.

24:22b.MAT.024.022 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.

24:23b.MAT.024.023 Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte.

24:24b.MAT.024.024 Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené.

24:25b.MAT.024.025 Aj, předpověděl jsem vám.

24:26b.MAT.024.026 Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.

24:27b.MAT.024.027 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka.

24:28b.MAT.024.028 Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice.

24:29b.MAT.024.029 A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.

24:30b.MAT.024.030 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.

24:31b.MAT.024.031 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.

24:32b.MAT.024.032 Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.

24:33b.MAT.024.033 Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží.

24:34b.MAT.024.034 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.

24:35b.MAT.024.035 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

24:36b.MAT.024.036 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.

24:37b.MAT.024.037 Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.

24:38b.MAT.024.038 Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,

24:39b.MAT.024.039 A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.

24:40b.MAT.024.040 Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.

24:41b.MAT.024.041 Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.

24:42b.MAT.024.042 Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.

24:43b.MAT.024.043 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého.

24:44b.MAT.024.044 Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.

24:45b.MAT.024.045 Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?

24:46b.MAT.024.046 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.

24:47b.MAT.024.047 Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.

24:48b.MAT.024.048 Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti,

24:49b.MAT.024.049 I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci,

24:50b.MAT.024.050 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.

24:51b.MAT.024.051 I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

25

25:1b.MAT.025.001 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.

25:2b.MAT.025.002 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.

25:3b.MAT.025.003 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.

25:4b.MAT.025.004 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.

25:5b.MAT.025.005 A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.

25:6b.MAT.025.006 O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.

25:7b.MAT.025.007 Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.

25:8b.MAT.025.008 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.

25:9b.MAT.025.009 I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.

25:10b.MAT.025.010 A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.

25:11b.MAT.025.011 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.

25:12b.MAT.025.012 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.

25:13b.MAT.025.013 Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.

25:14b.MAT.025.014 Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.

25:15b.MAT.025.015 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.

25:16b.MAT.025.016 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.

25:17b.MAT.025.017 Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.

25:18b.MAT.025.018 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.

25:19b.MAT.025.019 Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.

25:20b.MAT.025.020 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.

25:21b.MAT.025.021 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.

25:22b.MAT.025.022 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.

25:23b.MAT.025.023 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.

25:24b.MAT.025.024 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,

25:25b.MAT.025.025 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.

25:26b.MAT.025.026 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,

25:27b.MAT.025.027 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.

25:28b.MAT.025.028 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

25:29b.MAT.025.029 (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)

25:30b.MAT.025.030 A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

25:31b.MAT.025.031 A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,

25:32b.MAT.025.032 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.

25:33b.MAT.025.033 A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.

25:34b.MAT.025.034 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.

25:35b.MAT.025.035 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;

25:36b.MAT.025.036 Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.

25:37b.MAT.025.037 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?

25:38b.MAT.025.038 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?

25:39b.MAT.025.039 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?

25:40b.MAT.025.040 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.

25:41b.MAT.025.041 Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.

25:42b.MAT.025.042 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;

25:43b.MAT.025.043 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.

25:44b.MAT.025.044 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?

25:45b.MAT.025.045 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.

25:46b.MAT.025.046 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.

26

26:1b.MAT.026.001 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:

26:2b.MAT.026.002 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.

26:3b.MAT.026.003 Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.

26:4b.MAT.026.004 A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.

26:5b.MAT.026.005 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

26:6b.MAT.026.006 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,

26:7b.MAT.026.007 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.

26:8b.MAT.026.008 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?

26:9b.MAT.026.009 Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.

26:10b.MAT.026.010 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.

26:11b.MAT.026.011 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

26:12b.MAT.026.012 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.

26:13b.MAT.026.013 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

26:14b.MAT.026.014 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,

26:15b.MAT.026.015 Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.

26:16b.MAT.026.016 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.

26:17b.MAT.026.017 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?

26:18b.MAT.026.018 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.

26:19b.MAT.026.019 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.

26:20b.MAT.026.020 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

26:21b.MAT.026.021 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

26:22b.MAT.026.022 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

26:23b.MAT.026.023 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.

26:24b.MAT.026.024 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

26:25b.MAT.026.025 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

26:26b.MAT.026.026 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

26:27b.MAT.026.027 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.

26:28b.MAT.026.028 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.

26:29b.MAT.026.029 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.

26:30b.MAT.026.030 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

26:31b.MAT.026.031 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.

26:32b.MAT.026.032 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.

26:33b.MAT.026.033 Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.

26:34b.MAT.026.034 Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

26:35b.MAT.026.035 Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.

26:36b.MAT.026.036 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.

26:37b.MAT.026.037 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.

26:38b.MAT.026.038 Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.

26:39b.MAT.026.039 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.

26:40b.MAT.026.040 I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?

26:41b.MAT.026.041 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

26:42b.MAT.026.042 Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.

26:43b.MAT.026.043 I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.

26:44b.MAT.026.044 A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.

26:45b.MAT.026.045 Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

26:46b.MAT.026.046 Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.

26:47b.MAT.026.047 A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.

26:48b.MAT.026.048 Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.

26:49b.MAT.026.049 A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.

26:50b.MAT.026.050 I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.

26:51b.MAT.026.051 A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.

26:52b.MAT.026.052 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.

26:53b.MAT.026.053 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?

26:54b.MAT.026.054 Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?

26:55b.MAT.026.055 V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.

26:56b.MAT.026.056 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.

26:57b.MAT.026.057 A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.

26:58b.MAT.026.058 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.

26:59b.MAT.026.059 Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,

26:60b.MAT.026.060 I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,

26:61b.MAT.026.061 A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.

26:62b.MAT.026.062 A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?

26:63b.MAT.026.063 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?

26:64b.MAT.026.064 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.

26:65b.MAT.026.065 Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.

26:66b.MAT.026.066 Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.

26:67b.MAT.026.067 Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,

26:68b.MAT.026.068 Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?

26:69b.MAT.026.069 Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.

26:70b.MAT.026.070 On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.

26:71b.MAT.026.071 A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.

26:72b.MAT.026.072 A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.

26:73b.MAT.026.073 A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.

26:74b.MAT.026.074 Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.

26:75b.MAT.026.075 I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.

27

27:1b.MAT.027.001 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.

27:2b.MAT.027.002 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.

27:3b.MAT.027.003 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,

27:4b.MAT.027.004 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.

27:5b.MAT.027.005 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.

27:6b.MAT.027.006 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.

27:7b.MAT.027.007 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.

27:8b.MAT.027.008 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.

27:9b.MAT.027.009 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,

27:10b.MAT.027.010 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.

27:11b.MAT.027.011 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.

27:12b.MAT.027.012 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.

27:13b.MAT.027.013 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?

27:14b.MAT.027.014 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.

27:15b.MAT.027.015 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.

27:16b.MAT.027.016 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.

27:17b.MAT.027.017 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?

27:18b.MAT.027.018 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.

27:19b.MAT.027.019 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.

27:20b.MAT.027.020 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.

27:21b.MAT.027.021 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.

27:22b.MAT.027.022 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.

27:23b.MAT.027.023 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.

27:24b.MAT.027.024 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.

27:25b.MAT.027.025 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.

27:26b.MAT.027.026 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.

27:27b.MAT.027.027 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.

27:28b.MAT.027.028 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.

27:29b.MAT.027.029 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.

27:30b.MAT.027.030 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.

27:31b.MAT.027.031 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.

27:32b.MAT.027.032 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.

27:33b.MAT.027.033 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,

27:34b.MAT.027.034 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.

27:35b.MAT.027.035 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.

27:36b.MAT.027.036 A sedíce, ostříhali ho tu.

27:37b.MAT.027.037 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.

27:38b.MAT.027.038 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.

27:39b.MAT.027.039 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,

27:40b.MAT.027.040 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.

27:41b.MAT.027.041 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:

27:42b.MAT.027.042 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.

27:43b.MAT.027.043 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.

27:44b.MAT.027.044 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.

27:45b.MAT.027.045 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.

27:46b.MAT.027.046 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

27:47b.MAT.027.047 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.

27:48b.MAT.027.048 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.

27:49b.MAT.027.049 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.

27:50b.MAT.027.050 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.

27:51b.MAT.027.051 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

27:52b.MAT.027.052 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.

27:53b.MAT.027.053 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.

27:54b.MAT.027.054 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

27:55b.MAT.027.055 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,

27:56b.MAT.027.056 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.

27:57b.MAT.027.057 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.

27:58b.MAT.027.058 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.

27:59b.MAT.027.059 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,

27:60b.MAT.027.060 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.

27:61b.MAT.027.061 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.

27:62b.MAT.027.062 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,

27:63b.MAT.027.063 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.

27:64b.MAT.027.064 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.

27:65b.MAT.027.065 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.

27:66b.MAT.027.066 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.

28

28:1b.MAT.028.001 Na skonání pak soboty, když již svitalo na první den toho téhodne, přišla Maria Magdaléna a druhá Maria, aby pohleděly na hrob.

28:2b.MAT.028.002 A aj, zemětřesení stalo se veliké. Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv, odvalil kámen ode dveří hrobových, a posadil se na něm.

28:3b.MAT.028.003 A byl obličej jeho jako blesk, a roucho jeho bílé jako sníh.

28:4b.MAT.028.004 A pro strach jeho zděsili se strážní a učiněni jsou jako mrtví.

28:5b.MAT.028.005 I odpověděv anděl, řekl ženám: Nebojte se vy, neboť vím, že Ježíše ukřižovaného hledáte.

28:6b.MAT.028.006 Neníť ho tuto; nebo vstalť jest, jakož předpověděl. Pojďte, a vizte místo, kdež ležel Pán.

28:7b.MAT.028.007 A rychle jdouce, povězte učedlníkům jeho, že vstal z mrtvých. A aj, předchází vás do Galilee, tam jej uzříte. Aj, pověděl jsem vám.

28:8b.MAT.028.008 I vyšedše rychle z hrobu s bázní a s radostí velikou, běžely, aby učedlníkům jeho zvěstovaly.

28:9b.MAT.028.009 Když pak šly zvěstovati učedlníkům jeho, aj, Ježíš potkal se s nimi, řka: Zdrávy buďte. A ony přistoupivše, chopily se noh jeho, a klaněly se jemu.

28:10b.MAT.028.010 Tedy dí jim Ježíš: Nebojtež se. Jděte, zvěstujte bratřím mým, ať jdou do Galilee, a tamť mne uzří.

28:11b.MAT.028.011 Když pak ony odešly, aj, někteří z stráže přišedše do města, oznámili předním kněžím všecko, co se stalo.

28:12b.MAT.028.012 Kteřížto shromáždivše se s staršími a uradivše se, mnoho peněz dali žoldnéřům,

28:13b.MAT.028.013 Řkouce: Pravte, že učedlníci jeho nočně přišedše, ukradli jej, když jsme my spali.

28:14b.MAT.028.014 A uslyší-liť o tom hejtman, myť ho spokojíme a vás bezpečny učiníme.

28:15b.MAT.028.015 A oni vzavše peníze, učinili, jakž naučeni byli. I rozhlášeno jest slovo to u Židů až do dnešního dne.

28:16b.MAT.028.016 Jedenácte pak učedlníků šli do Galilee na horu, kdežto jim byl uložil Ježíš.

28:17b.MAT.028.017 A uzřevše ho, klaněli se jemu. Ale někteří pochybovali.

28:18b.MAT.028.018 A přistoupiv Ježíš, mluvil jim, řka: Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi.

28:19b.MAT.028.019 Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého,

28:20b.MAT.028.020 Učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa. Amen.