Psalms (Czech)

1

1:1b.PSA.001.001 Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.

1:2b.PSA.001.002 Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.

1:3b.PSA.001.003 Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede.

1:4b.PSA.001.004 Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr.

1:5b.PSA.001.005 A protož neostojí bezbožní na soudu, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.

1:6b.PSA.001.006 Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne.

2

2:1b.PSA.002.001 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2:2b.PSA.002.002 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

2:3b.PSA.002.003 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

2:4b.PSA.002.004 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

2:5b.PSA.002.005 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

2:6b.PSA.002.006 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

2:7b.PSA.002.007 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

2:8b.PSA.002.008 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

2:9b.PSA.002.009 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

2:10b.PSA.002.010 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

2:11b.PSA.002.011 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

2:12b.PSA.002.012 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

3

3:1b.PSA.003.001 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.

3:2b.PSA.003.002 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

3:3b.PSA.003.003 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

3:4b.PSA.003.004 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

3:5b.PSA.003.005 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

3:6b.PSA.003.006 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

3:7b.PSA.003.007 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

3:8b.PSA.003.008 staniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]

4

4:1b.PSA.004.001 Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův.

4:2b.PSA.004.002 Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.

4:3b.PSA.004.003 Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.

4:4b.PSA.004.004 Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.

4:5b.PSA.004.005 Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Sélah.

4:6b.PSA.004.006 Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.

4:7b.PSA.004.007 Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,

4:8b.PSA.004.008 působíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]

5

5:1b.PSA.005.001 Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův.

5:2b.PSA.005.002 Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.

5:3b.PSA.005.003 Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.

5:4b.PSA.005.004 Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.

5:5b.PSA.005.005 Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.

5:6b.PSA.005.006 Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.

5:7b.PSA.005.007 Zatratíš mluvící lež. Člověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.

5:8b.PSA.005.008 Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.

5:9b.PSA.005.009 Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.

5:10b.PSA.005.010 Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.

5:11b.PSA.005.011 Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.

5:12b.PSA.005.012 ť se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé. [ (Psalms 5:13) Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej. ]

6

6:1b.PSA.006.001 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

6:2b.PSA.006.002 Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

6:3b.PSA.006.003 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

6:4b.PSA.006.004 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

6:5b.PSA.006.005 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

6:6b.PSA.006.006 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?

6:7b.PSA.006.007 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

6:8b.PSA.006.008 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

6:9b.PSA.006.009 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

6:10b.PSA.006.010 lyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal. [ (Psalms 6:11) Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni. ]

7

7:1b.PSA.007.001 Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova.

7:2b.PSA.007.002 Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,

7:3b.PSA.007.003 Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.

7:4b.PSA.007.004 Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,

7:5b.PSA.007.005 Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),

7:6b.PSA.007.006 Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.

7:7b.PSA.007.007 Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.

7:8b.PSA.007.008 I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.

7:9b.PSA.007.009 Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.

7:10b.PSA.007.010 Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.

7:11b.PSA.007.011 Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.

7:12b.PSA.007.012 Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.

7:13b.PSA.007.013 Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.

7:14b.PSA.007.014 Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.

7:15b.PSA.007.015 Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.

7:16b.PSA.007.016 Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.

7:17b.PSA.007.017 átíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí. [ (Psalms 7:18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího. ]

8

8:1b.PSA.008.001 Přednímu zpěváku na gittejský nástroj, žalm Davidův.

8:2b.PSA.008.002 Hospodine Pane náš, jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi! Nebo jsi vyvýšil slávu svou nad nebesa.

8:3b.PSA.008.003 Z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, mocně dokazuješ síly z příčiny svých nepřátel, abys přítrž učinil protivníku a vymstívajícímu se.

8:4b.PSA.008.004 Když spatřuji nebesa tvá, dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kteréž jsi tak upevnil, říkám:

8:5b.PSA.008.005 Co jest člověk, že jsi naň pamětliv, a syn člověka, že jej navštěvuješ?

8:6b.PSA.008.006 Nebo učinil jsi ho málo menšího andělů, slávou a ctí korunoval jsi jej.

8:7b.PSA.008.007 Pánem jsi ho učinil nad dílem rukou svých, všecko jsi podložil pod nohy jeho:

8:8b.PSA.008.008 Ovce i voly všecky, také i zvěř polní,

8:9b.PSA.008.009 ctvo nebeské, i ryby mořské, a cožkoli chodí stezkami mořskými. [ (Psalms 8:10) Hospodine Pane náš, jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi! ]

9

9:1b.PSA.009.001 Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův.

9:2b.PSA.009.002 Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.

9:3b.PSA.009.003 Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,

9:4b.PSA.009.004 Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.

9:5b.PSA.009.005 Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.

9:6b.PSA.009.006 Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.

9:7b.PSA.009.007 Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.

9:8b.PSA.009.008 Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.

9:9b.PSA.009.009 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.

9:10b.PSA.009.010 Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.

9:11b.PSA.009.011 I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.

9:12b.PSA.009.012 Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.

9:13b.PSA.009.013 Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.

9:14b.PSA.009.014 Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,

9:15b.PSA.009.015 Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.

9:16b.PSA.009.016 Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.

9:17b.PSA.009.017 Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah.

9:18b.PSA.009.018 Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem.

9:19b.PSA.009.019 Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.

9:20b.PSA.009.020 staniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. [ (Psalms 9:21) Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah. ]

10

10:1b.PSA.010.001 Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?

10:2b.PSA.010.002 Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.

10:3b.PSA.010.003 Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.

10:4b.PSA.010.004 Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.

10:5b.PSA.010.005 Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,

10:6b.PSA.010.006 Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo nebojím se zlého.

10:7b.PSA.010.007 Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.

10:8b.PSA.010.008 Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.

10:9b.PSA.010.009 Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.

10:10b.PSA.010.010 Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.

10:11b.PSA.010.011 Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.

10:12b.PSA.010.012 Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.

10:13b.PSA.010.013 Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?

10:14b.PSA.010.014 Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.

10:15b.PSA.010.015 Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.

10:16b.PSA.010.016 Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.

10:17b.PSA.010.017 Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,

10:18b.PSA.010.018 Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.

11

11:1b.PSA.011.001 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodina doufám, kterakž tedy říkáte duši mé: Uleť s hory své jako ptáče?

11:2b.PSA.011.002 Nebo aj, bezbožníci napínají lučiště, přikládají šípy své na tětivo, aby stříleli skrytě na upřímé srdcem.

11:3b.PSA.011.003 Ale těmi usilováními zkaženi budou; nebo spravedlivý co učinil?

11:4b.PSA.011.004 Hospodin jest v chrámě svatém svém, trůn Hospodinův v nebi jest; oči jeho hledí, víčka jeho zkušují synů lidských.

11:5b.PSA.011.005 Hospodin zkušuje spravedlivého, bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho.

11:6b.PSA.011.006 Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.

11:7b.PSA.011.007 Nebo Hospodin spravedlivý jest, spravedlnost miluje, na upřímého oči jeho patří.

12

12:1b.PSA.012.001 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

12:2b.PSA.012.002 Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

12:3b.PSA.012.003 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

12:4b.PSA.012.004 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

12:5b.PSA.012.005 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

12:6b.PSA.012.006 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

12:7b.PSA.012.007 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

12:8b.PSA.012.008 Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky. [ (Psalms 12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými. ]

13

13:1b.PSA.013.001 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

13:2b.PSA.013.002 Až dokud, Hospodine? Což se na věky zapomeneš na mne? Dokudž tvář svou skrývati budeš přede mnou?

13:3b.PSA.013.003 Dokud rady vyhledávati budu v mysli své, a den ode dne svírati se v srdci svém? Až dokud se zpínati bude nepřítel můj nade mnou?

13:4b.PSA.013.004 Vzhlédni, vyslyš mne, Hospodine Bože můj, osvěť oči mé, abych neusnul snem smrti,

13:5b.PSA.013.005 A aby neřekl nepřítel můj: Svítězil jsem nad ním, a nepřátelé moji aby neplésali, jestliže bych se poklesl.

13:6b.PSA.013.006 Jáť zajisté v milosrdenství tvém doufám, plésati bude srdce mé v spasení tvém; zpívati budu Hospodinu, že jest mi tak dobře učinil.

14

14:1b.PSA.014.001 Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

14:2b.PSA.014.002 Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

14:3b.PSA.014.003 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

14:4b.PSA.014.004 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

14:5b.PSA.014.005 Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

14:6b.PSA.014.006 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

14:7b.PSA.014.007 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.

15

15:1b.PSA.015.001 Žalm Davidův. Hospodine, kdo bude přebývati v stánku tvém? Kdo bydliti bude na hoře svaté tvé?

15:2b.PSA.015.002 Ten, kdož chodí v upřímnosti, a činí spravedlnost, a mluví pravdu z srdce svého.

15:3b.PSA.015.003 Kdož neutrhá jazykem svým, bližnímu svému nečiní zlého, a potupy neuvodí na bližního svého.

15:4b.PSA.015.004 Ten, před jehož očima v nevážnosti jest zavržený, v poctivosti pak bojící se Hospodina; a přisáhl-li by i se škodou, však toho nemění.

15:5b.PSA.015.005 Kdož peněz svých nedává na lichvu, a daru proti nevinnému nebéře. Kdož tyto věci činí, nepohneť se na věky.

16

16:1b.PSA.016.001 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

16:2b.PSA.016.002 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.

16:3b.PSA.016.003 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.

16:4b.PSA.016.004 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.

16:5b.PSA.016.005 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.

16:6b.PSA.016.006 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.

16:7b.PSA.016.007 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.

16:8b.PSA.016.008 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

16:9b.PSA.016.009 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.

16:10b.PSA.016.010 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

16:11b.PSA.016.011 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.

17

17:1b.PSA.017.001 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.

17:2b.PSA.017.002 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.

17:3b.PSA.017.003 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.

17:4b.PSA.017.004 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.

17:5b.PSA.017.005 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.

17:6b.PSA.017.006 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.

17:7b.PSA.017.007 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.

17:8b.PSA.017.008 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,

17:9b.PSA.017.009 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,

17:10b.PSA.017.010 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.

17:11b.PSA.017.011 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.

17:12b.PSA.017.012 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.

17:13b.PSA.017.013 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,

17:14b.PSA.017.014 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.

17:15b.PSA.017.015 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.

18

18:1b.PSA.018.001 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

18:2b.PSA.018.002 Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

18:3b.PSA.018.003 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

18:4b.PSA.018.004 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

18:5b.PSA.018.005 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

18:6b.PSA.018.006 Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

18:7b.PSA.018.007 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

18:8b.PSA.018.008 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

18:9b.PSA.018.009 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

18:10b.PSA.018.010 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

18:11b.PSA.018.011 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

18:12b.PSA.018.012 Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

18:13b.PSA.018.013 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

18:14b.PSA.018.014 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

18:15b.PSA.018.015 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

18:16b.PSA.018.016 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

18:17b.PSA.018.017 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

18:18b.PSA.018.018 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

18:19b.PSA.018.019 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

18:20b.PSA.018.020 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

18:21b.PSA.018.021 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

18:22b.PSA.018.022 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

18:23b.PSA.018.023 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

18:24b.PSA.018.024 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

18:25b.PSA.018.025 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

18:26b.PSA.018.026 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

18:27b.PSA.018.027 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

18:28b.PSA.018.028 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

18:29b.PSA.018.029 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

18:30b.PSA.018.030 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

18:31b.PSA.018.031 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

18:32b.PSA.018.032 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

18:33b.PSA.018.033 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

18:34b.PSA.018.034 Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

18:35b.PSA.018.035 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

18:36b.PSA.018.036 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

18:37b.PSA.018.037 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

18:38b.PSA.018.038 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

18:39b.PSA.018.039 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

18:40b.PSA.018.040 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

18:41b.PSA.018.041 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

18:42b.PSA.018.042 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

18:43b.PSA.018.043 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

18:44b.PSA.018.044 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

18:45b.PSA.018.045 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

18:46b.PSA.018.046 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

18:47b.PSA.018.047 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

18:48b.PSA.018.048 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

18:49b.PSA.018.049 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

18:50b.PSA.018.050 rotož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, [ (Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. ]

19

19:1b.PSA.019.001 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

19:2b.PSA.019.002 Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

19:3b.PSA.019.003 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

19:4b.PSA.019.004 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

19:5b.PSA.019.005 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

19:6b.PSA.019.006 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

19:7b.PSA.019.007 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

19:8b.PSA.019.008 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

19:9b.PSA.019.009 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.

19:10b.PSA.019.010 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.

19:11b.PSA.019.011 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

19:12b.PSA.019.012 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

19:13b.PSA.019.013 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.

19:14b.PSA.019.014 d zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ]

20

20:1b.PSA.020.001 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

20:2b.PSA.020.002 Vyslyšiž tě Hospodin v den ssoužení, k zvýšení tě přiveď jméno Boha Jákobova.

20:3b.PSA.020.003 Sešliž tobě pomoc z svatyně, a z Siona utvrzuj tě.

20:4b.PSA.020.004 Rozpomeniž se na všecky oběti tvé, a zápaly tvé v popel obrať. Sélah.

20:5b.PSA.020.005 Dejž tobě vše podlé srdce tvého, a všelikou radu tvou vyplň.

20:6b.PSA.020.006 I budeme prozpěvovati o spasení tvém, a ve jménu Boha našeho korouhve vyzdvihneme; naplniž Hospodin všecky prosby tvé.

20:7b.PSA.020.007 Nyníť jsme poznali, že Hospodin zachoval svého pomazaného, a že jej vyslyšel s nebe svatého svého; nebo v jeho přesilné pravici jest spasení.

20:8b.PSA.020.008 Tito v vozích, jiní v koních doufají, ale my jméno Hospodina Boha našeho sobě připomínáme.

20:9b.PSA.020.009 rotož oni sehnuti jsou, a padli, ale my povstali jsme, a zmužile stojíme. [ (Psalms 20:10) Hospodine, zachovávejž nás, i král ať slyší nás, když k němu volati budeme. ]

21

21:1b.PSA.021.001 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

21:2b.PSA.021.002 Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.

21:3b.PSA.021.003 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah.

21:4b.PSA.021.004 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.

21:5b.PSA.021.005 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.

21:6b.PSA.021.006 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.

21:7b.PSA.021.007 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.

21:8b.PSA.021.008 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.

21:9b.PSA.021.009 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.

21:10b.PSA.021.010 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.

21:11b.PSA.021.011 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,

21:12b.PSA.021.012 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.

21:13b.PSA.021.013 tož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. [ (Psalms 21:14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou. ]

22

22:1b.PSA.022.001 Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.

22:2b.PSA.022.002 Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

22:3b.PSA.022.003 Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.

22:4b.PSA.022.004 Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

22:5b.PSA.022.005 V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

22:6b.PSA.022.006 K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

22:7b.PSA.022.007 Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

22:8b.PSA.022.008 Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

22:9b.PSA.022.009 Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.

22:10b.PSA.022.010 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.

22:11b.PSA.022.011 Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.

22:12b.PSA.022.012 Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

22:13b.PSA.022.013 Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

22:14b.PSA.022.014 Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

22:15b.PSA.022.015 Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

22:16b.PSA.022.016 Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

22:17b.PSA.022.017 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

22:18b.PSA.022.018 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

22:19b.PSA.022.019 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

22:20b.PSA.022.020 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.

22:21b.PSA.022.021 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.

22:22b.PSA.022.022 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.

22:23b.PSA.022.023 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:

22:24b.PSA.022.024 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.

22:25b.PSA.022.025 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.

22:26b.PSA.022.026 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.

22:27b.PSA.022.027 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.

22:28b.PSA.022.028 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.

22:29b.PSA.022.029 Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.

22:30b.PSA.022.030 Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.

22:31b.PSA.022.031 ě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku. [ (Psalms 22:32) Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal. ]

23

23:1b.PSA.023.001 Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.

23:2b.PSA.023.002 Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.

23:3b.PSA.023.003 Duši mou očerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.

23:4b.PSA.023.004 Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.

23:5b.PSA.023.005 Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.

23:6b.PSA.023.006 Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.

24

24:1b.PSA.024.001 Žalm Davidův. Hospodinova jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.

24:2b.PSA.024.002 Nebo on ji na moři založil, a na řekách upevnil ji.

24:3b.PSA.024.003 Kdo vstoupí na horu Hospodinovu? A kdo stane na místě svatém jeho?

24:4b.PSA.024.004 Ten, kdož jest rukou nevinných, a srdce čistého, kdož neobrací duše své k marnosti, a nepřisahá lstivě.

24:5b.PSA.024.005 Ten přijme požehnání od Hospodina, a spravedlnost od Boha spasitele svého.

24:6b.PSA.024.006 Toť jest národ hledajících jeho, hledajících tváři tvé, ó Bože Jákobův. Sélah.

24:7b.PSA.024.007 Pozdvihnětež, ó brány, svrchků svých, pozdvihnětež se vrata věčná, aby vjíti mohl král slávy.

24:8b.PSA.024.008 Kdož jest to ten král slávy? Hospodin silný a mocný, Hospodin udatný válečník.

24:9b.PSA.024.009 Pozdvihnětež, ó brány, svrchků svých, pozdvihněte se vrata věčná, aby vjíti mohl král slávy.

24:10b.PSA.024.010 Kdož jest to ten král slávy? Hospodin zástupů, onť jest král slávy. Sélah.

25

25:1b.PSA.025.001 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.

25:2b.PSA.025.002 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.

25:3b.PSA.025.003 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.

25:4b.PSA.025.004 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.

25:5b.PSA.025.005 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.

25:6b.PSA.025.006 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.

25:7b.PSA.025.007 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.

25:8b.PSA.025.008 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.

25:9b.PSA.025.009 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.

25:10b.PSA.025.010 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.

25:11b.PSA.025.011 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.

25:12b.PSA.025.012 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?

25:13b.PSA.025.013 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.

25:14b.PSA.025.014 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.

25:15b.PSA.025.015 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.

25:16b.PSA.025.016 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.

25:17b.PSA.025.017 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.

25:18b.PSA.025.018 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.

25:19b.PSA.025.019 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.

25:20b.PSA.025.020 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.

25:21b.PSA.025.021 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.

25:22b.PSA.025.022 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.

26

26:1b.PSA.026.001 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

26:2b.PSA.026.002 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

26:3b.PSA.026.003 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

26:4b.PSA.026.004 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

26:5b.PSA.026.005 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

26:6b.PSA.026.006 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

26:7b.PSA.026.007 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

26:8b.PSA.026.008 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

26:9b.PSA.026.009 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

26:10b.PSA.026.010 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

26:11b.PSA.026.011 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

26:12b.PSA.026.012 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.

27

27:1b.PSA.027.001 Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?

27:2b.PSA.027.002 Útok učinivše na mne zlostníci, k sežrání těla mého, protivníci moji a nepřátelé moji, sami se potkli a padli.

27:3b.PSA.027.003 Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím.

27:4b.PSA.027.004 Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého,a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.

27:5b.PSA.027.005 Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.

27:6b.PSA.027.006 A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými, kteříž mne obklíčili; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání, prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu.

27:7b.PSA.027.007 Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.

27:8b.PSA.027.008 O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.

27:9b.PSA.027.009 Neskrývejž tváři své přede mnou, aniž zamítej v hněvě služebníka svého; spomožení mé býval jsi, neopouštěj mne, aniž se mne zhošťuj, Bože spasení mého.

27:10b.PSA.027.010 Ačkoli otec můj a matka má mne opustili, Hospodin však mne k sobě přivine.

27:11b.PSA.027.011 Vyuč mne, Hospodine, cestě své, a veď mne po stezce přímé pro ty, jenž mne střehou.

27:12b.PSA.027.012 Nevydávejž mne líbosti protivníků mých, neboť by ostáli proti mně svědkové lživí, i ten, jenž dýše ukrutností.

27:13b.PSA.027.013 Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.

27:14b.PSA.027.014 Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.

28

28:1b.PSA.028.001 Davidův. K toběť, Hospodine, volám, skálo má, neodmlčujž mi se, abych, neozval-li bys mi se, nebyl podobný učiněn těm, kteříž sstupují do hrobu.

28:2b.PSA.028.002 Vyslýchej hlas pokorných modliteb mých, kdyžkoli k tobě volám, když pozdvihuji rukou svých k svatyni svatosti tvé.

28:3b.PSA.028.003 Nezahrnuj mne s bezbožníky, a s těmi, kteříž páší nepravost, kteříž mluvívají pokoj s bližními svými, ale převrácenost jest v srdcích jejich.

28:4b.PSA.028.004 Dejž jim podlé skutků jejich, a podlé zlosti nešlechetností jejich; podlé práce rukou jejich dej jim, zaplať jim zaslouženou mzdu jejich.

28:5b.PSA.028.005 Nebo nechtí mysli přiložiti k skutkům Hospodinovým, a k dílu rukou jeho; protož podvrátí je, a nebude jich vzdělávati.

28:6b.PSA.028.006 Požehnaný Hospodin, nebo vyslyšel hlas pokorných modliteb mých.

28:7b.PSA.028.007 Hospodin jest síla má a štít můj, v němť jest složilo naději srdce mé, a dána mi pomoc; protož se veselí srdce mé, a písničkou svou oslavovati jej budu.

28:8b.PSA.028.008 Hospodin jest síla svých, a síla hojného spasení pomazaného svého on jest.

28:9b.PSA.028.009 Spas lid svůj, Hospodine, a požehnej dědictví svému, a pas je, i vyvyš je až na věky.

29

29:1b.PSA.029.001 Žalm Davidův. Vzdejte Hospodinu, velikomocní, vzdejte Hospodinu čest a sílu.

29:2b.PSA.029.002 Vzdejte Hospodinu slávu jména jeho, sklánějte se Hospodinu v ozdobě svatosti.

29:3b.PSA.029.003 Hlas Hospodinův nad vodami, Bůh silný slávy hřímání vzbuzuje, Hospodin to činí nad vodami mnohými.

29:4b.PSA.029.004 Hlas Hospodinův přichází s mocí, hlas Hospodinův s velebností.

29:5b.PSA.029.005 Hlas Hospodinův láme cedry, rozrážíť Hospodin cedry Libánské.

29:6b.PSA.029.006 A činí, aby skákali jako telata, Libán a Sirion, jako mladý jednorožec.

29:7b.PSA.029.007 Hlas Hospodinův rozkřesává plamen ohně.

29:8b.PSA.029.008 Hlas Hospodinův k bolesti přivodí poušť, k bolesti přivodí Hospodin poušť Kádes.

29:9b.PSA.029.009 Hlas Hospodinův to činí, že laně plodu pozbývají, obnažuje i lesy, ale v chrámě svém všecku svou slávu vypravuje.

29:10b.PSA.029.010 Hospodin nad potopou seděl, a budeť seděti Hospodin, jsa králem i na věky.

29:11b.PSA.029.011 Hospodin silou lid svůj daří, Hospodin požehná lidu svému v pokoji.

30

30:1b.PSA.030.001 Žalm písně, při posvěcení domu Davidova.

30:2b.PSA.030.002 Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.

30:3b.PSA.030.003 Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.

30:4b.PSA.030.004 Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.

30:5b.PSA.030.005 Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

30:6b.PSA.030.006 Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.

30:7b.PSA.030.007 I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

30:8b.PSA.030.008 Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.

30:9b.PSA.030.009 I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:

30:10b.PSA.030.010 Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?

30:11b.PSA.030.011 Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.

30:12b.PSA.030.012 brátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]

31

31:1b.PSA.031.001 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

31:2b.PSA.031.002 V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.

31:3b.PSA.031.003 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.

31:4b.PSA.031.004 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.

31:5b.PSA.031.005 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.

31:6b.PSA.031.006 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.

31:7b.PSA.031.007 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.

31:8b.PSA.031.008 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.

31:9b.PSA.031.009 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.

31:10b.PSA.031.010 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.

31:11b.PSA.031.011 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.

31:12b.PSA.031.012 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.

31:13b.PSA.031.013 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.

31:14b.PSA.031.014 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.

31:15b.PSA.031.015 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.

31:16b.PSA.031.016 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.

31:17b.PSA.031.017 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.

31:18b.PSA.031.018 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle.

31:19b.PSA.031.019 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.

31:20b.PSA.031.020 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.

31:21b.PSA.031.021 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.

31:22b.PSA.031.022 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.

31:23b.PSA.031.023 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.

31:24b.PSA.031.024 ujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. [ (Psalms 31:25) Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ]

32

32:1b.PSA.032.001 Žalm Davidův vyučující. Blahoslavený jest ten, jemuž odpuštěno přestoupení, a jehož hřích přikryt jest.

32:2b.PSA.032.002 Blahoslavený člověk, jemuž nepočítá Hospodin nepravosti, a v jehož duchu lsti není.

32:3b.PSA.032.003 Já když jsem mlčel, prahly kosti mé v úpění mém každého dne.

32:4b.PSA.032.004 Nebo dnem i nocí obtížena byla nade mnou ruka tvá, tak že přirozená vlhkost má obrátila se v sucho letní. Sélah.

32:5b.PSA.032.005 Protož hřích svůj oznámil jsem tobě, a nepravosti své jsem neukryl. Řekl jsem: Vyznám na sebe Hospodinu přestoupení svá, a ty jsi odpustil nepravost hříchu mého. Sélah.

32:6b.PSA.032.006 Za to se tobě bude modliti každý svatý, v času příhodném k nalezení tebe; pročež vody mnohé v rozvodnění k němu nedosáhnou.

32:7b.PSA.032.007 Ty jsi skrýše má, od ssoužení zachováš mne, a plésáním vítězným obdaříš. Sélah.

32:8b.PSA.032.008 Já tobě k srozumění posloužím, a vyučím tě cestě, po níž bys choditi měl; dámť radu, oči své na tě obrátě.

32:9b.PSA.032.009 Nebývejte jako kůň a jako mezek, kteříž rozumu nemají, jejichž ústa uzdou a udidly sevříti musíš, aby tobě neškodili.

32:10b.PSA.032.010 Mnohé bolesti jsou bezbožníka, ale toho, jenž naději skládá v Hospodinu, milosrdenství obklíčí.

32:11b.PSA.032.011 Radujte se v Hospodinu, a plésejte spravedliví, a prozpěvujte všickni srdce upřímého.

33

33:1b.PSA.033.001 Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.

33:2b.PSA.033.002 Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.

33:3b.PSA.033.003 Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.

33:4b.PSA.033.004 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.

33:5b.PSA.033.005 Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.

33:6b.PSA.033.006 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.

33:7b.PSA.033.007 Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.

33:8b.PSA.033.008 Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.

33:9b.PSA.033.009 Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.

33:10b.PSA.033.010 Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.

33:11b.PSA.033.011 Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.

33:12b.PSA.033.012 Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.

33:13b.PSA.033.013 Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,

33:14b.PSA.033.014 Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.

33:15b.PSA.033.015 Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.

33:16b.PSA.033.016 Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.

33:17b.PSA.033.017 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.

33:18b.PSA.033.018 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,

33:19b.PSA.033.019 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.

33:20b.PSA.033.020 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.

33:21b.PSA.033.021 V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.

33:22b.PSA.033.022 Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.

34

34:1b.PSA.034.001 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel.

34:2b.PSA.034.002 Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.

34:3b.PSA.034.003 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.

34:4b.PSA.034.004 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.

34:5b.PSA.034.005 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.

34:6b.PSA.034.006 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:

34:7b.PSA.034.007 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.

34:8b.PSA.034.008 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.

34:9b.PSA.034.009 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.

34:10b.PSA.034.010 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.

34:11b.PSA.034.011 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.

34:12b.PSA.034.012 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.

34:13b.PSA.034.013 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?

34:14b.PSA.034.014 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.

34:15b.PSA.034.015 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.

34:16b.PSA.034.016 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:

34:17b.PSA.034.017 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.

34:18b.PSA.034.018 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.

34:19b.PSA.034.019 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.

34:20b.PSA.034.020 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.

34:21b.PSA.034.021 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.

34:22b.PSA.034.022 božníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. [ (Psalms 34:23) Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho. ]

35

35:1b.PSA.035.001 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

35:2b.PSA.035.002 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

35:3b.PSA.035.003 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

35:4b.PSA.035.004 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

35:5b.PSA.035.005 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

35:6b.PSA.035.006 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

35:7b.PSA.035.007 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

35:8b.PSA.035.008 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

35:9b.PSA.035.009 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

35:10b.PSA.035.010 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

35:11b.PSA.035.011 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

35:12b.PSA.035.012 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

35:13b.PSA.035.013 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

35:14b.PSA.035.014 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

35:15b.PSA.035.015 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

35:16b.PSA.035.016 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

35:17b.PSA.035.017 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

35:18b.PSA.035.018 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

35:19b.PSA.035.019 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

35:20b.PSA.035.020 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

35:21b.PSA.035.021 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

35:22b.PSA.035.022 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

35:23b.PSA.035.023 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

35:24b.PSA.035.024 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

35:25b.PSA.035.025 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

35:26b.PSA.035.026 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

35:27b.PSA.035.027 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

35:28b.PSA.035.028 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.

36

36:1b.PSA.036.001 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida.

36:2b.PSA.036.002 Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

36:3b.PSA.036.003 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

36:4b.PSA.036.004 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

36:5b.PSA.036.005 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

36:6b.PSA.036.006 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

36:7b.PSA.036.007 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.

36:8b.PSA.036.008 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

36:9b.PSA.036.009 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

36:10b.PSA.036.010 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

36:11b.PSA.036.011 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

36:12b.PSA.036.012 hažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje. [ (Psalms 36:13) Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati. ]

37

37:1b.PSA.037.001 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.

37:2b.PSA.037.002 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.

37:3b.PSA.037.003 Doufej v Hospodina, a

37:4b.PSA.037.004 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.

37:5b.PSA.037.005 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.

37:6b.PSA.037.006 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.

37:7b.PSA.037.007 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.

37:8b.PSA.037.008 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.

37:9b.PSA.037.009 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

37:10b.PSA.037.010 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.

37:11b.PSA.037.011 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

37:12b.PSA.037.012 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,

37:13b.PSA.037.013 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.

37:14b.PSA.037.014 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;

37:15b.PSA.037.015 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.

37:16b.PSA.037.016 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.

37:17b.PSA.037.017 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.

37:18b.PSA.037.018 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.

37:19b.PSA.037.019 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

37:20b.PSA.037.020 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.

37:21b.PSA.037.021 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.

37:22b.PSA.037.022 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.

37:23b.PSA.037.023 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.

37:24b.PSA.037.024 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.

37:25b.PSA.037.025 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

37:26b.PSA.037.026 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.

37:27b.PSA.037.027 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.

37:28b.PSA.037.028 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.

37:29b.PSA.037.029 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

37:30b.PSA.037.030 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

37:31b.PSA.037.031 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.

37:32b.PSA.037.032 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;

37:33b.PSA.037.033 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.

37:34b.PSA.037.034 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.

37:35b.PSA.037.035 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

37:36b.PSA.037.036 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

37:37b.PSA.037.037 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,

37:38b.PSA.037.038 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.

37:39b.PSA.037.039 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.

37:40b.PSA.037.040 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.

38

38:1b.PSA.038.001 Žalm Davidův k připomínání.

38:2b.PSA.038.002 Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

38:3b.PSA.038.003 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

38:4b.PSA.038.004 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

38:5b.PSA.038.005 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

38:6b.PSA.038.006 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

38:7b.PSA.038.007 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

38:8b.PSA.038.008 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

38:9b.PSA.038.009 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

38:10b.PSA.038.010 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

38:11b.PSA.038.011 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

38:12b.PSA.038.012 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

38:13b.PSA.038.013 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

38:14b.PSA.038.014 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

38:15b.PSA.038.015 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

38:16b.PSA.038.016 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

38:17b.PSA.038.017 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

38:18b.PSA.038.018 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

38:19b.PSA.038.019 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

38:20b.PSA.038.020 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

38:21b.PSA.038.021 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

38:22b.PSA.038.022 pouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]

39

39:1b.PSA.039.001 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův.

39:2b.PSA.039.002 Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.

39:3b.PSA.039.003 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.

39:4b.PSA.039.004 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:

39:5b.PSA.039.005 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.

39:6b.PSA.039.006 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.

39:7b.PSA.039.007 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.

39:8b.PSA.039.008 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.

39:9b.PSA.039.009 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.

39:10b.PSA.039.010 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.

39:11b.PSA.039.011 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.

39:12b.PSA.039.012 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.

39:13b.PSA.039.013 lyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji. [ (Psalms 39:14) Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl. ]

40

40:1b.PSA.040.001 Přednímu zpěváku, Davidův žalm.

40:2b.PSA.040.002 Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.

40:3b.PSA.040.003 A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.

40:4b.PSA.040.004 A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.

40:5b.PSA.040.005 Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.

40:6b.PSA.040.006 Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.

40:7b.PSA.040.007 Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.

40:8b.PSA.040.008 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.

40:9b.PSA.040.009 Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.

40:10b.PSA.040.010 Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.

40:11b.PSA.040.011 Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.

40:12b.PSA.040.012 Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.

40:13b.PSA.040.013 Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.

40:14b.PSA.040.014 Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.

40:15b.PSA.040.015 Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.

40:16b.PSA.040.016 Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.

40:17b.PSA.040.017 ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin. [ (Psalms 40:18) Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž. ]

41

41:1b.PSA.041.001 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

41:2b.PSA.041.002 Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

41:3b.PSA.041.003 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

41:4b.PSA.041.004 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

41:5b.PSA.041.005 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

41:6b.PSA.041.006 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

41:7b.PSA.041.007 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

41:8b.PSA.041.008 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

41:9b.PSA.041.009 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

41:10b.PSA.041.010 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

41:11b.PSA.041.011 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

41:12b.PSA.041.012 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

41:13b.PSA.041.013 pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky. [ (Psalms 41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen. ]

42

42:1b.PSA.042.001 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.

42:2b.PSA.042.002 Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.

42:3b.PSA.042.003 Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?

42:4b.PSA.042.004 Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?

42:5b.PSA.042.005 Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.

42:6b.PSA.042.006 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.

42:7b.PSA.042.007 Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.

42:8b.PSA.042.008 Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.

42:9b.PSA.042.009 Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.

42:10b.PSA.042.010 Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?

42:11b.PSA.042.011 o rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj? [ (Psalms 42:12) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj. ]

43

43:1b.PSA.043.001 Suď mne, ó Bože, a zasaď se o mou při; od národu nemilosrdného, a od člověka lstivého a nepravého vytrhni mne.

43:2b.PSA.043.002 Nebo ty jsi Bůh mé síly. Proč jsi mne zapudil? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám ustavičně choditi?

43:3b.PSA.043.003 Sešliž světlo své a pravdu svou, to ať mne vodí a zprovodí na horu svatosti tvé a do příbytků tvých,

43:4b.PSA.043.004 Abych přistoupil k oltáři Božímu, k Bohu radostného plésání mého, a budu tě oslavovati na harfě, ó Bože, Bože můj.

43:5b.PSA.043.005 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.

44

44:1b.PSA.044.001 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.

44:2b.PSA.044.002 Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

44:3b.PSA.044.003 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

44:4b.PSA.044.004 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

44:5b.PSA.044.005 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

44:6b.PSA.044.006 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

44:7b.PSA.044.007 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

44:8b.PSA.044.008 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

44:9b.PSA.044.009 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.

44:10b.PSA.044.010 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

44:11b.PSA.044.011 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

44:12b.PSA.044.012 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

44:13b.PSA.044.013 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

44:14b.PSA.044.014 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

44:15b.PSA.044.015 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

44:16b.PSA.044.016 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

44:17b.PSA.044.017 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

44:18b.PSA.044.018 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

44:19b.PSA.044.019 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

44:20b.PSA.044.020 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

44:21b.PSA.044.021 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

44:22b.PSA.044.022 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

44:23b.PSA.044.023 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

44:24b.PSA.044.024 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

44:25b.PSA.044.025 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

44:26b.PSA.044.026 otě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]

45

45:1b.PSA.045.001 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.

45:2b.PSA.045.002 Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.

45:3b.PSA.045.003 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.

45:4b.PSA.045.004 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.

45:5b.PSA.045.005 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.

45:6b.PSA.045.006 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.

45:7b.PSA.045.007 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.

45:8b.PSA.045.008 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.

45:9b.PSA.045.009 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.

45:10b.PSA.045.010 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.

45:11b.PSA.045.011 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.

45:12b.PSA.045.012 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.

45:13b.PSA.045.013 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.

45:14b.PSA.045.014 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.

45:15b.PSA.045.015 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.

45:16b.PSA.045.016 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.

45:17b.PSA.045.017 to otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]

46

46:1b.PSA.046.001 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot.

46:2b.PSA.046.002 Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

46:3b.PSA.046.003 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

46:4b.PSA.046.004 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. Sélah.

46:5b.PSA.046.005 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

46:6b.PSA.046.006 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

46:7b.PSA.046.007 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

46:8b.PSA.046.008 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah.

46:9b.PSA.046.009 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

46:10b.PSA.046.010 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

46:11b.PSA.046.011 vě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi. [ (Psalms 46:12) Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah. ]

47

47:1b.PSA.047.001 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm.

47:2b.PSA.047.002 Všickni národové plésejte rukama, trubte Bohu s hlasitým prozpěvováním.

47:3b.PSA.047.003 Nebo Hospodin nejvyšší, hrozný, jest král veliký nade vší zemi.

47:4b.PSA.047.004 Uvozuje lidi v moc naši, a národy pod nohy naše.

47:5b.PSA.047.005 Oddělil nám za dědictví naše slávu Jákobovu, kteréhož miloval. Sélah.

47:6b.PSA.047.006 Vstoupil Bůh s troubením, Hospodin s zvukem trouby.

47:7b.PSA.047.007 Žalmy zpívejte Bohu, zpívejte; zpívejte žalmy králi našemu, zpívejte.

47:8b.PSA.047.008 Nebo král vší země Bůh jest, zpívejte žalmy rozumně.

47:9b.PSA.047.009 lujeť Bůh nad národy, Bůh sedí na trůnu svém svatém. [ (Psalms 47:10) Knížata národů připojili se k lidu Boha Abrahamova; nebo pavézy země Boží jsou, pročež on náramně vyvýšen jest. ]

48

48:1b.PSA.048.001 Píseň žalmu synů Chóre.

48:2b.PSA.048.002 Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.

48:3b.PSA.048.003 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.

48:4b.PSA.048.004 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.

48:5b.PSA.048.005 Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,

48:6b.PSA.048.006 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.

48:7b.PSA.048.007 Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.

48:8b.PSA.048.008 Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.

48:9b.PSA.048.009 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.

48:10b.PSA.048.010 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.

48:11b.PSA.048.011 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.

48:12b.PSA.048.012 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.

48:13b.PSA.048.013 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.

48:14b.PSA.048.014 ložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu, [ (Psalms 48:15) Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti. ]

49

49:1b.PSA.049.001 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

49:2b.PSA.049.002 Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

49:3b.PSA.049.003 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

49:4b.PSA.049.004 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

49:5b.PSA.049.005 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

49:6b.PSA.049.006 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

49:7b.PSA.049.007 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

49:8b.PSA.049.008 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

49:9b.PSA.049.009 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

49:10b.PSA.049.010 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

49:11b.PSA.049.011 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

49:12b.PSA.049.012 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

49:13b.PSA.049.013 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

49:14b.PSA.049.014 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

49:15b.PSA.049.015 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

49:16b.PSA.049.016 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

49:17b.PSA.049.017 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

49:18b.PSA.049.018 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

49:19b.PSA.049.019 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

49:20b.PSA.049.020 šak musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]

50

50:1b.PSA.050.001 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

50:2b.PSA.050.002 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.

50:3b.PSA.050.003 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

50:4b.PSA.050.004 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:

50:5b.PSA.050.005 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.

50:6b.PSA.050.006 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.

50:7b.PSA.050.007 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.

50:8b.PSA.050.008 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.

50:9b.PSA.050.009 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

50:10b.PSA.050.010 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.

50:11b.PSA.050.011 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.

50:12b.PSA.050.012 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.

50:13b.PSA.050.013 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?

50:14b.PSA.050.014 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

50:15b.PSA.050.015 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

50:16b.PSA.050.016 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,

50:17b.PSA.050.017 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

50:18b.PSA.050.018 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.

50:19b.PSA.050.019 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.

50:20b.PSA.050.020 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

50:21b.PSA.050.021 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.

50:22b.PSA.050.022 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

50:23b.PSA.050.023 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

51

51:1b.PSA.051.001 Přednímu z kantorů, žalm Davidův,

51:2b.PSA.051.002 Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé.

51:3b.PSA.051.003 Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.

51:4b.PSA.051.004 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

51:5b.PSA.051.005 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.

51:6b.PSA.051.006 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.

51:7b.PSA.051.007 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.

51:8b.PSA.051.008 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.

51:9b.PSA.051.009 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.

51:10b.PSA.051.010 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

51:11b.PSA.051.011 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.

51:12b.PSA.051.012 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.

51:13b.PSA.051.013 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.

51:14b.PSA.051.014 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

51:15b.PSA.051.015 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.

51:16b.PSA.051.016 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.

51:17b.PSA.051.017 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.

51:18b.PSA.051.018 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

51:19b.PSA.051.019 ti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš. [ (Psalms 51:20) Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské. ] [ (Psalms 51:21) A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou. ]

52

52:1b.PSA.052.001 Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův.

52:2b.PSA.052.002 Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova.

52:3b.PSA.052.003 Proč se chlubíš nešlechetností, ty mocný? Milosrdenstvíť Boha silného trvá každého dne.

52:4b.PSA.052.004 Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj, tak jako břitva nabroušená lest provodí.

52:5b.PSA.052.005 Miluješ zlé více než dobré, raději lež mluvíš než spravedlnost. Sélah.

52:6b.PSA.052.006 Miluješ všelijaké řeči k sehlcení, a jazyk ošemetný.

52:7b.PSA.052.007 I tebeť Bůh silný zkazí na věky, pochytí tě, a vytrhne tě z stánku, a vykoření z země živých. Sélah.

52:8b.PSA.052.008 Což spravedliví vidouce, budou se báti a jemu posmívati:

52:9b.PSA.052.009 toť jest ten člověk, kterýž neskládal v Bohu síly své, ale doufaje ve množství bohatství svých, zmocňoval se v zlosti své. [ (Psalms 52:10) Já pak budu jako oliva zelenající se v domě Božím; neboť jsem naději složil v milosrdenství Božím na věky věků. ] [ (Psalms 52:11) Oslavovati tě budu, Pane, na věky, že jsi to učinil, a poshovím na jméno tvé, neboť jest vzácné před oblíčejem svatých tvých. ]

53

53:1b.PSA.053.001 Přednímu z kantorů na machalat, vyučující žalm Davidův.

53:2b.PSA.053.002 Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavnou páší nepravost; není, kdo by činil dobré.

53:3b.PSA.053.003 Bůh s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

53:4b.PSA.053.004 Aj, každý z nich nazpět odšel, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

53:5b.PSA.053.005 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, lid můj sžírajíce, jako by chléb jedli? Boha pak nevzývají.

53:6b.PSA.053.006 se náramně strašiti budou, kdež není strachu. Bůh zajisté rozptýlí kosti těch, kteříž tě vojensky oblehli; zahanbíš je, nebo Bůh pohrdl jimi. [ (Psalms 53:7) Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Bůh zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael. ]

54

54:1b.PSA.054.001 Přednímu z kantorů na neginot, vyučující žalm Davidův,

54:2b.PSA.054.002 Když přišli Zifejští, a řekli Saulovi: Nevíš-liž, že se David pokrývá u nás?

54:3b.PSA.054.003 Bože, spasena mne učiň pro jméno své, a v moci své veď při mou.

54:4b.PSA.054.004 Bože, slyš modlitbu mou, pozoruj řeči úst mých.

54:5b.PSA.054.005 Neboť jsou cizí povstali proti mně, a ukrutníci hledají duše mé, nepředstavujíce sobě Boha před oblíčej svůj. Sélah.

54:6b.PSA.054.006 Aj, Bůhť jest spomocník můj; Pán s těmi jest, kteříž jsou podpůrcové života mého.

54:7b.PSA.054.007 lať zlým nepřátelům mým, v pravdě své vypleň je, ó Pane. [ (Psalms 54:8) I buduť dobrovolně oběti obětovati, slaviti budu jméno tvé, Hospodine, proto že jest dobré. ] [ (Psalms 54:9) Nebo z ssoužení všelikého vytrhl mne Bůh, nýbrž i pomstu nad nepřátely mými vidělo oko mé. ]

55

55:1b.PSA.055.001 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.

55:2b.PSA.055.002 Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

55:3b.PSA.055.003 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

55:4b.PSA.055.004 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

55:5b.PSA.055.005 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

55:6b.PSA.055.006 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

55:7b.PSA.055.007 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

55:8b.PSA.055.008 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

55:9b.PSA.055.009 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

55:10b.PSA.055.010 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

55:11b.PSA.055.011 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

55:12b.PSA.055.012 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

55:13b.PSA.055.013 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

55:14b.PSA.055.014 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

55:15b.PSA.055.015 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

55:16b.PSA.055.016 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

55:17b.PSA.055.017 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

55:18b.PSA.055.018 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

55:19b.PSA.055.019 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

55:20b.PSA.055.020 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

55:21b.PSA.055.021 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

55:22b.PSA.055.022 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

55:23b.PSA.055.023 z na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]

56

56:1b.PSA.056.001 Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.

56:2b.PSA.056.002 Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

56:3b.PSA.056.003 Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

56:4b.PSA.056.004 Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

56:5b.PSA.056.005 Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

56:6b.PSA.056.006 Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

56:7b.PSA.056.007 Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

56:8b.PSA.056.008 Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

56:9b.PSA.056.009 Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

56:10b.PSA.056.010 A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

56:11b.PSA.056.011 Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

56:12b.PSA.056.012 V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

56:13b.PSA.056.013 ě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]

57

57:1b.PSA.057.001 Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně.

57:2b.PSA.057.002 Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení.

57:3b.PSA.057.003 Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.

57:4b.PSA.057.004 Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. Sélah. Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou.

57:5b.PSA.057.005 Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč.

57:6b.PSA.057.006 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

57:7b.PSA.057.007 Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. Sélah.

57:8b.PSA.057.008 Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.

57:9b.PSA.057.009 Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám.

57:10b.PSA.057.010 Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy.

57:11b.PSA.057.011 o veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá. [ (Psalms 57:12) Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. ]

58

58:1b.PSA.058.001 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý.

58:2b.PSA.058.002 Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?

58:3b.PSA.058.003 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.

58:4b.PSA.058.004 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.

58:5b.PSA.058.005 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,

58:6b.PSA.058.006 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.

58:7b.PSA.058.007 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.

58:8b.PSA.058.008 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,

58:9b.PSA.058.009 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

58:10b.PSA.058.010 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

58:11b.PSA.058.011 ude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. [ (Psalms 58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi. ]

59

59:1b.PSA.059.001 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho.

59:2b.PSA.059.002 Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.

59:3b.PSA.059.003 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.

59:4b.PSA.059.004 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.

59:5b.PSA.059.005 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.

59:6b.PSA.059.006 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah.

59:7b.PSA.059.007 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.

59:8b.PSA.059.008 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?

59:9b.PSA.059.009 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.

59:10b.PSA.059.010 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.

59:11b.PSA.059.011 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.

59:12b.PSA.059.012 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.

59:13b.PSA.059.013 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.

59:14b.PSA.059.014 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah.

59:15b.PSA.059.015 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.

59:16b.PSA.059.016 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.

59:17b.PSA.059.017 pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého. [ (Psalms 59:18) A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný. ]

60

60:1b.PSA.060.001 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,

60:2b.PSA.060.002 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.

60:3b.PSA.060.003 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

60:4b.PSA.060.004 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

60:5b.PSA.060.005 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

60:6b.PSA.060.006 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.

60:7b.PSA.060.007 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

60:8b.PSA.060.008 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

60:9b.PSA.060.009 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

60:10b.PSA.060.010 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

60:11b.PSA.060.011 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

60:12b.PSA.060.012 li ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]

61

61:1b.PSA.061.001 Přednímu z kantorů na neginot, Davidův.

61:2b.PSA.061.002 Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

61:3b.PSA.061.003 Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

61:4b.PSA.061.004 Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

61:5b.PSA.061.005 Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. Sélah.

61:6b.PSA.061.006 Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

61:7b.PSA.061.007 Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

61:8b.PSA.061.008 bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají. [ (Psalms 61:9) A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni. ]

62

62:1b.PSA.062.001 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.

62:2b.PSA.062.002 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

62:3b.PSA.062.003 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

62:4b.PSA.062.004 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

62:5b.PSA.062.005 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.

62:6b.PSA.062.006 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

62:7b.PSA.062.007 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

62:8b.PSA.062.008 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

62:9b.PSA.062.009 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.

62:10b.PSA.062.010 Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

62:11b.PSA.062.011 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

62:12b.PSA.062.012 nou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]

63

63:1b.PSA.063.001 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.

63:2b.PSA.063.002 Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

63:3b.PSA.063.003 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

63:4b.PSA.063.004 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,

63:5b.PSA.063.005 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

63:6b.PSA.063.006 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

63:7b.PSA.063.007 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

63:8b.PSA.063.008 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

63:9b.PSA.063.009 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

63:10b.PSA.063.010 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

63:11b.PSA.063.011 ijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]

64

64:1b.PSA.064.001 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

64:2b.PSA.064.002 Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

64:3b.PSA.064.003 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

64:4b.PSA.064.004 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

64:5b.PSA.064.005 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

64:6b.PSA.064.006 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

64:7b.PSA.064.007 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

64:8b.PSA.064.008 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

64:9b.PSA.064.009 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

64:10b.PSA.064.010 udou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]

65

65:1b.PSA.065.001 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.

65:2b.PSA.065.002 Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

65:3b.PSA.065.003 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

65:4b.PSA.065.004 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

65:5b.PSA.065.005 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

65:6b.PSA.065.006 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

65:7b.PSA.065.007 Kterýž upevňuješ hory mocí svou,silou jsa přepásán,

65:8b.PSA.065.008 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

65:9b.PSA.065.009 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

65:10b.PSA.065.010 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

65:11b.PSA.065.011 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

65:12b.PSA.065.012 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

65:13b.PSA.065.013 opují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají. [ (Psalms 65:14) Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují. ]

66

66:1b.PSA.066.001 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.

66:2b.PSA.066.002 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.

66:3b.PSA.066.003 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.

66:4b.PSA.066.004 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.

66:5b.PSA.066.005 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.

66:6b.PSA.066.006 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.

66:7b.PSA.066.007 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.

66:8b.PSA.066.008 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.

66:9b.PSA.066.009 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.

66:10b.PSA.066.010 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.

66:11b.PSA.066.011 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,

66:12b.PSA.066.012 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.

66:13b.PSA.066.013 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,

66:14b.PSA.066.014 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.

66:15b.PSA.066.015 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.

66:16b.PSA.066.016 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.

66:17b.PSA.066.017 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.

66:18b.PSA.066.018 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.

66:19b.PSA.066.019 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.

66:20b.PSA.066.020 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.

67

67:1b.PSA.067.001 Přednějšímu z kantorů na neginot, žalm k zpívání.

67:2b.PSA.067.002 Bože, smiluj se nad námi, a požehnej nám, zasvěť oblíčej svůj nad námi, Sélah,

67:3b.PSA.067.003 Tak aby poznali na zemi cestu tvou, mezi všemi národy spasení tvé.

67:4b.PSA.067.004 I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou všickni lidé.

67:5b.PSA.067.005 Veseliti se a prozpěvovati budou národové; nebo ty souditi budeš lidi v pravosti, a národy spravovati budeš na zemi. Sélah.

67:6b.PSA.067.006 I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou všickni lidé.

67:7b.PSA.067.007 ě také vydá úrodu svou. Požehnání svého uděliž nám Bůh, Bůh náš; [ (Psalms 67:8) Požehnej nás Bůh, a bojtež se jeho všecky končiny země. ]

68

68:1b.PSA.068.001 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.

68:2b.PSA.068.002 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.

68:3b.PSA.068.003 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.

68:4b.PSA.068.004 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.

68:5b.PSA.068.005 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.

68:6b.PSA.068.006 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.

68:7b.PSA.068.007 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.

68:8b.PSA.068.008 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,

68:9b.PSA.068.009 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.

68:10b.PSA.068.010 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.

68:11b.PSA.068.011 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.

68:12b.PSA.068.012 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:

68:13b.PSA.068.013 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.

68:14b.PSA.068.014 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.

68:15b.PSA.068.015 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.

68:16b.PSA.068.016 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.

68:17b.PSA.068.017 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.

68:18b.PSA.068.018 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.

68:19b.PSA.068.019 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.

68:20b.PSA.068.020 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.

68:21b.PSA.068.021 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.

68:22b.PSA.068.022 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.

68:23b.PSA.068.023 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.

68:24b.PSA.068.024 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.

68:25b.PSA.068.025 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.

68:26b.PSA.068.026 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.

68:27b.PSA.068.027 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.

68:28b.PSA.068.028 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.

68:29b.PSA.068.029 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,

68:30b.PSA.068.030 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.

68:31b.PSA.068.031 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.

68:32b.PSA.068.032 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.

68:33b.PSA.068.033 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,

68:34b.PSA.068.034 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.

68:35b.PSA.068.035 te čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]

69

69:1b.PSA.069.001 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.

69:2b.PSA.069.002 Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

69:3b.PSA.069.003 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

69:4b.PSA.069.004 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

69:5b.PSA.069.005 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

69:6b.PSA.069.006 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

69:7b.PSA.069.007 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

69:8b.PSA.069.008 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

69:9b.PSA.069.009 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

69:10b.PSA.069.010 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

69:11b.PSA.069.011 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

69:12b.PSA.069.012 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

69:13b.PSA.069.013 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

69:14b.PSA.069.014 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

69:15b.PSA.069.015 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

69:16b.PSA.069.016 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

69:17b.PSA.069.017 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

69:18b.PSA.069.018 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

69:19b.PSA.069.019 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

69:20b.PSA.069.020 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

69:21b.PSA.069.021 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

69:22b.PSA.069.022 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

69:23b.PSA.069.023 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

69:24b.PSA.069.024 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

69:25b.PSA.069.025 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

69:26b.PSA.069.026 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

69:27b.PSA.069.027 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

69:28b.PSA.069.028 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

69:29b.PSA.069.029 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

69:30b.PSA.069.030 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

69:31b.PSA.069.031 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

69:32b.PSA.069.032 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

69:33b.PSA.069.033 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

69:34b.PSA.069.034 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

69:35b.PSA.069.035 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

69:36b.PSA.069.036 ť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. [ (Psalms 69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati. ]

70

70:1b.PSA.070.001 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání.

70:2b.PSA.070.002 Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.

70:3b.PSA.070.003 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.

70:4b.PSA.070.004 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.

70:5b.PSA.070.005 ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš. [ (Psalms 70:6) Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine. ]

71

71:1b.PSA.071.001 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

71:2b.PSA.071.002 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

71:3b.PSA.071.003 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

71:4b.PSA.071.004 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

71:5b.PSA.071.005 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

71:6b.PSA.071.006 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

71:7b.PSA.071.007 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

71:8b.PSA.071.008 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

71:9b.PSA.071.009 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

71:10b.PSA.071.010 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

71:11b.PSA.071.011 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

71:12b.PSA.071.012 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

71:13b.PSA.071.013 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

71:14b.PSA.071.014 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

71:15b.PSA.071.015 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

71:16b.PSA.071.016 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

71:17b.PSA.071.017 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

71:18b.PSA.071.018 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

71:19b.PSA.071.019 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

71:20b.PSA.071.020 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

71:21b.PSA.071.021 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

71:22b.PSA.071.022 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

71:23b.PSA.071.023 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

71:24b.PSA.071.024 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.

72

72:1b.PSA.072.001 Šalomounovi. Bože, soudy své králi dej, a spravedlnost svou synu královu,

72:2b.PSA.072.002 Aby soudil lid tvůj v spravedlnosti a chudé tvé v pravosti.

72:3b.PSA.072.003 Hory přinesou pokoj lidu i pahrbkové v spravedlnosti.

72:4b.PSA.072.004 Souditi bude chudé z lidu, a vysvobodí syny nuzného, násilníka pak potře.

72:5b.PSA.072.005 Báti se budou tebe, dokudž slunce a měsíc trvati bude, od národu až do pronárodu.

72:6b.PSA.072.006 Jako když sstupuje déšť na přisečenou trávu, a jako tiší déšťové skrápějící zemi:

72:7b.PSA.072.007 Tak zkvete ve dnech jeho spravedlivý, a bude hojnost pokoje, dokud měsíce stává.

72:8b.PSA.072.008 Panovati bude od moře až k moři, a od řeky až do končin země.

72:9b.PSA.072.009 Před ním skláněti se budou obyvatelé pustin vyprahlých, a nepřátelé jeho prach lízati budou.

72:10b.PSA.072.010 Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou, králové Šebejští a Sabejští dary obětovati budou.

72:11b.PSA.072.011 Nadto klaněti se jemu budou všickni králové, všickni národové jemu sloužiti budou.

72:12b.PSA.072.012 Nebo vytrhne nuzného, volajícího a nátisk trpícího, kterýž nemá spomocníka.

72:13b.PSA.072.013 Smiluje se nad bídným a potřebným, a duše nuzných spasí.

72:14b.PSA.072.014 Od lsti a násilí vysvobodí duši jejich; neboť jest drahá krev jejich před očima jeho.

72:15b.PSA.072.015 Budeť dlouhověký, a dávati mu budou zlato Arabské, a ustavně za něj se modliti, na každý den jemu dobrořečiti budou.

72:16b.PSA.072.016 Když se vrže hrst obilí do země na vrchu hor, klátiti se budou jako Libán klasové jeho, a kvésti budou měšťané jako byliny země.

72:17b.PSA.072.017 Jméno jeho bude na věky; dokudž slunce trvá, děditi bude jméno jeho. A požehnání sobě dávajíce v něm všickni národové, budou ho blahoslaviti.

72:18b.PSA.072.018 Požehnaný Hospodin Bůh, Bůh Izraelský, kterýž sám činí divné věci,

72:19b.PSA.072.019 A požehnané jméno slávy jeho na věky. Budiž také naplněna slávou jeho všecka země, Amen i Amen.

72:20b.PSA.072.020 Skonávají se modlitby Davidovy, syna Izai.

73

73:1b.PSA.073.001 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

73:2b.PSA.073.002 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

73:3b.PSA.073.003 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

73:4b.PSA.073.004 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

73:5b.PSA.073.005 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

73:6b.PSA.073.006 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

73:7b.PSA.073.007 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

73:8b.PSA.073.008 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

73:9b.PSA.073.009 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

73:10b.PSA.073.010 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

73:11b.PSA.073.011 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

73:12b.PSA.073.012 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

73:13b.PSA.073.013 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

73:14b.PSA.073.014 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

73:15b.PSA.073.015 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

73:16b.PSA.073.016 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

73:17b.PSA.073.017 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

73:18b.PSA.073.018 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

73:19b.PSA.073.019 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

73:20b.PSA.073.020 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

73:21b.PSA.073.021 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

73:22b.PSA.073.022 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

73:23b.PSA.073.023 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

73:24b.PSA.073.024 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

73:25b.PSA.073.025 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

73:26b.PSA.073.026 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

73:27b.PSA.073.027 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

73:28b.PSA.073.028 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

74

74:1b.PSA.074.001 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?

74:2b.PSA.074.002 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.

74:3b.PSA.074.003 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!

74:4b.PSA.074.004 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.

74:5b.PSA.074.005 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.

74:6b.PSA.074.006 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.

74:7b.PSA.074.007 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.

74:8b.PSA.074.008 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.

74:9b.PSA.074.009 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.

74:10b.PSA.074.010 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?

74:11b.PSA.074.011 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?

74:12b.PSA.074.012 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.

74:13b.PSA.074.013 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.

74:14b.PSA.074.014 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.

74:15b.PSA.074.015 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.

74:16b.PSA.074.016 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.

74:17b.PSA.074.017 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.

74:18b.PSA.074.018 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.

74:19b.PSA.074.019 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.

74:20b.PSA.074.020 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.

74:21b.PSA.074.021 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.

74:22b.PSA.074.022 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.

74:23b.PSA.074.023 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.

75

75:1b.PSA.075.001 Přednímu z kantorů, jako: Nezahlazuj, žalm Azafův, a píseň.

75:2b.PSA.075.002 Oslavujeme tě, Bože, oslavujeme; nebo že jest blízké jméno tvé, vypravují to předivní skutkové tvoji.

75:3b.PSA.075.003 Když přijde čas uložený, já právě souditi budu.

75:4b.PSA.075.004 Rozplynula se země i všickni obyvatelé její, já utvrdím sloupy její. Sélah.

75:5b.PSA.075.005 Dím bláznům: Neblázněte, a bezbožným: Nevyzdvihujte rohů.

75:6b.PSA.075.006 Nevyzdvihujte proti Nejvyššímu rohů svých, aniž mluvte tvrdošijně.

75:7b.PSA.075.007 Nebo ne od východu, ani západu, ani od pouště přichází zvýšení;

75:8b.PSA.075.008 Ale Bůh soudce jednoho ponižuje, a druhého povyšuje.

75:9b.PSA.075.009 Kalich zajisté jest v rukou Hospodinových, a to vína kalného plný nalitý, z něhož nalévati bude, tak že i kvasnice jeho vyváží, a vypijí všickni bezbožníci země.

75:10b.PSA.075.010 pak zvěstovati budu skutky Páně na věčnost, žalmy zpívati budu Bohu Jákobovu. [ (Psalms 75:11) A všecky rohy bezbožníků srážím, rohové pak spravedlivého vyvýšeni budou. ]

76

76:1b.PSA.076.001 Přednímu z kantorů na neginot, žalm Azafův a píseň.

76:2b.PSA.076.002 Znám jest Bůh v Judstvu, a v Izraeli veliké jméno jeho.

76:3b.PSA.076.003 V Sálem jest stánek jeho, a obydlé jeho na Sionu.

76:4b.PSA.076.004 Tamť jest polámal ohnivé šípy lučišť, pavézu a meč, i válku. Sélah.

76:5b.PSA.076.005 Slavný jsi učiněn a důstojný horami loupeže.

76:6b.PSA.076.006 V loupež dáni jsou udatní srdcem, zesnuli snem svým, aniž nalezly zmužilé hrdiny síly v rukou svých.

76:7b.PSA.076.007 Od žehrání tvého, ó Bože Jákobův, i vůz i kůň tvrdě zesnuli.

76:8b.PSA.076.008 Ty jsi, ty velmi hrozný, a kdo jest, ješto by před tebou ostál v rozhněvání tvém?

76:9b.PSA.076.009 Když s nebe dáváš slyšeti výpověd svou, země se bojí a tichne,

76:10b.PSA.076.010 Když povstává k soudu Bůh, aby zachoval všecky pokorné na zemi. Sélah.

76:11b.PSA.076.011 Zajisté i hněv člověka chváliti tě musí, a ostatek zůřivosti skrotíš.

76:12b.PSA.076.012 by čiňte a plňte Hospodinu Bohu vašemu; kteřížkoli jste vůkol něho, přinášejte dary Přehroznému. [ (Psalms 76:13) Onť odjímá ducha knížatům, a k hrůze jest králům zemským. ]

77

77:1b.PSA.077.001 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

77:2b.PSA.077.002 Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

77:3b.PSA.077.003 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

77:4b.PSA.077.004 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

77:5b.PSA.077.005 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

77:6b.PSA.077.006 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

77:7b.PSA.077.007 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

77:8b.PSA.077.008 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

77:9b.PSA.077.009 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

77:10b.PSA.077.010 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

77:11b.PSA.077.011 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

77:12b.PSA.077.012 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

77:13b.PSA.077.013 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

77:14b.PSA.077.014 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

77:15b.PSA.077.015 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

77:16b.PSA.077.016 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

77:17b.PSA.077.017 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

77:18b.PSA.077.018 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

77:19b.PSA.077.019 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

77:20b.PSA.077.020 ze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]

78

78:1b.PSA.078.001 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.

78:2b.PSA.078.002 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.

78:3b.PSA.078.003 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,

78:4b.PSA.078.004 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.

78:5b.PSA.078.005 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,

78:6b.PSA.078.006 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,

78:7b.PSA.078.007 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,

78:8b.PSA.078.008 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.

78:9b.PSA.078.009 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,

78:10b.PSA.078.010 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.

78:11b.PSA.078.011 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.

78:12b.PSA.078.012 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.

78:13b.PSA.078.013 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.

78:14b.PSA.078.014 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.

78:15b.PSA.078.015 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.

78:16b.PSA.078.016 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.

78:17b.PSA.078.017 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.

78:18b.PSA.078.018 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.

78:19b.PSA.078.019 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?

78:20b.PSA.078.020 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?

78:21b.PSA.078.021 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,

78:22b.PSA.078.022 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,

78:23b.PSA.078.023 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,

78:24b.PSA.078.024 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.

78:25b.PSA.078.025 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.

78:26b.PSA.078.026 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.

78:27b.PSA.078.027 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.

78:28b.PSA.078.028 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.

78:29b.PSA.078.029 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.

78:30b.PSA.078.030 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,

78:31b.PSA.078.031 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.

78:32b.PSA.078.032 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.

78:33b.PSA.078.033 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.

78:34b.PSA.078.034 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,

78:35b.PSA.078.035 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:

78:36b.PSA.078.036 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.

78:37b.PSA.078.037 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),

78:38b.PSA.078.038 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.

78:39b.PSA.078.039 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.

78:40b.PSA.078.040 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.

78:41b.PSA.078.041 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.

78:42b.PSA.078.042 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,

78:43b.PSA.078.043 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,

78:44b.PSA.078.044 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.

78:45b.PSA.078.045 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.

78:46b.PSA.078.046 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.

78:47b.PSA.078.047 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.

78:48b.PSA.078.048 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.

78:49b.PSA.078.049 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.

78:50b.PSA.078.050 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.

78:51b.PSA.078.051 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.

78:52b.PSA.078.052 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.

78:53b.PSA.078.053 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,

78:54b.PSA.078.054 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.

78:55b.PSA.078.055 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.

78:56b.PSA.078.056 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.

78:57b.PSA.078.057 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.

78:58b.PSA.078.058 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.

78:59b.PSA.078.059 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,

78:60b.PSA.078.060 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,

78:61b.PSA.078.061 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.

78:62b.PSA.078.062 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.

78:63b.PSA.078.063 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.

78:64b.PSA.078.064 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.

78:65b.PSA.078.065 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.

78:66b.PSA.078.066 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.

78:67b.PSA.078.067 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,

78:68b.PSA.078.068 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.

78:69b.PSA.078.069 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.

78:70b.PSA.078.070 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.

78:71b.PSA.078.071 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.

78:72b.PSA.078.072 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.

79

79:1b.PSA.079.001 Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.

79:2b.PSA.079.002 Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.

79:3b.PSA.079.003 Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.

79:4b.PSA.079.004 Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.

79:5b.PSA.079.005 Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?

79:6b.PSA.079.006 Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.

79:7b.PSA.079.007 Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.

79:8b.PSA.079.008 Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.

79:9b.PSA.079.009 Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.

79:10b.PSA.079.010 Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.

79:11b.PSA.079.011 Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.

79:12b.PSA.079.012 A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.

79:13b.PSA.079.013 My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.

80

80:1b.PSA.080.001 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi.

80:2b.PSA.080.002 Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.

80:3b.PSA.080.003 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.

80:4b.PSA.080.004 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

80:5b.PSA.080.005 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?

80:6b.PSA.080.006 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.

80:7b.PSA.080.007 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.

80:8b.PSA.080.008 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

80:9b.PSA.080.009 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.

80:10b.PSA.080.010 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.

80:11b.PSA.080.011 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.

80:12b.PSA.080.012 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.

80:13b.PSA.080.013 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?

80:14b.PSA.080.014 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.

80:15b.PSA.080.015 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,

80:16b.PSA.080.016 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.

80:17b.PSA.080.017 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.

80:18b.PSA.080.018 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,

80:19b.PSA.080.019 eodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme. [ (Psalms 80:20) Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme. ]

81

81:1b.PSA.081.001 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.

81:2b.PSA.081.002 Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

81:3b.PSA.081.003 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

81:4b.PSA.081.004 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

81:5b.PSA.081.005 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

81:6b.PSA.081.006 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

81:7b.PSA.081.007 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

81:8b.PSA.081.008 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

81:9b.PSA.081.009 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

81:10b.PSA.081.010 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

81:11b.PSA.081.011 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

81:12b.PSA.081.012 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

81:13b.PSA.081.013 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

81:14b.PSA.081.014 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

81:15b.PSA.081.015 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

81:16b.PSA.081.016 i, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. [ (Psalms 81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je. ]

82

82:1b.PSA.082.001 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

82:2b.PSA.082.002 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.

82:3b.PSA.082.003 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

82:4b.PSA.082.004 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

82:5b.PSA.082.005 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

82:6b.PSA.082.006 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

82:7b.PSA.082.007 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

82:8b.PSA.082.008 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

83

83:1b.PSA.083.001 Píseň a žalm Azafův.

83:2b.PSA.083.002 Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

83:3b.PSA.083.003 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

83:4b.PSA.083.004 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

83:5b.PSA.083.005 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

83:6b.PSA.083.006 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

83:7b.PSA.083.007 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

83:8b.PSA.083.008 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

83:9b.PSA.083.009 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

83:10b.PSA.083.010 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

83:11b.PSA.083.011 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

83:12b.PSA.083.012 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

83:13b.PSA.083.013 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

83:14b.PSA.083.014 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

83:15b.PSA.083.015 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

83:16b.PSA.083.016 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

83:17b.PSA.083.017 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

83:18b.PSA.083.018 hať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. [ (Psalms 83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí. ]

84

84:1b.PSA.084.001 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm.

84:2b.PSA.084.002 Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!

84:3b.PSA.084.003 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

84:4b.PSA.084.004 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.

84:5b.PSA.084.005 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.

84:6b.PSA.084.006 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,

84:7b.PSA.084.007 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.

84:8b.PSA.084.008 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.

84:9b.PSA.084.009 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.

84:10b.PSA.084.010 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.

84:11b.PSA.084.011 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.

84:12b.PSA.084.012 o Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. [ (Psalms 84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě. ]

85

85:1b.PSA.085.001 Přednímu z kantorů, synů Chóre, žalm.

85:2b.PSA.085.002 Laskavěs se, Hospodine, někdy ukazoval k zemi své, přivedls zase z vězení Jákoba.

85:3b.PSA.085.003 Odpustil jsi nepravost lidu svého, přikryls všeliký hřích jejich. Sélah.

85:4b.PSA.085.004 Zdržels všecken hněv svůj, odvrátils od zůřivosti prchlivost svou.

85:5b.PSA.085.005 Navratiž se zase k nám, ó Bože spasení našeho, a učiň přítrž hněvu svému proti nám.

85:6b.PSA.085.006 Zdaliž na věky hněvati se budeš na nás? A protáhneš zůřivost svou od národu do pronárodu?

85:7b.PSA.085.007 Zdaliž ty obrátě se, neobživíš nás, tak aby se lid tvůj veselil v tobě?

85:8b.PSA.085.008 Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství své, a spasení své dej nám.

85:9b.PSA.085.009 Ale poslechnu, co říká Bůh ten silný, Hospodin. Jistě žeť mluví pokoj k lidu svému, a k svatým svým, než aby se nenavracovali zase k bláznovství.

85:10b.PSA.085.010 Zajisté žeť jest blízké těm, kteříž se ho bojí, spasení jeho, a přebývati bude sláva v zemi naší.

85:11b.PSA.085.011 Milosrdenství a víra potkají se spolu, spravedlnost a pokoj dadí sobě políbení.

85:12b.PSA.085.012 Víra z země pučiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlédati.

85:13b.PSA.085.013 také Hospodin i časné dobré, tak že země naše vydá úrody své. [ (Psalms 85:14) Způsobí to, aby spravedlnost před ním šla, když obrátí k cestě nohy své. ]

86

86:1b.PSA.086.001 Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný.

86:2b.PSA.086.002 Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího.

86:3b.PSA.086.003 Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám.

86:4b.PSA.086.004 Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji.

86:5b.PSA.086.005 Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají.

86:6b.PSA.086.006 Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých.

86:7b.PSA.086.007 V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš.

86:8b.PSA.086.008 Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.

86:9b.PSA.086.009 Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé.

86:10b.PSA.086.010 Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.

86:11b.PSA.086.011 Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.

86:12b.PSA.086.012 I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky,

86:13b.PSA.086.013 Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší.

86:14b.PSA.086.014 Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují.

86:15b.PSA.086.015 Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,

86:16b.PSA.086.016 Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své.

86:17b.PSA.086.017 Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil.

87

87:1b.PSA.087.001 Synům Chóre, žalm a píseň. Základ svůj na horách svatých.

87:2b.PSA.087.002 Milujeť Hospodin, totiž brány Sionské, nade všecky příbytky Jákobovy.

87:3b.PSA.087.003 Přeslavnéť jsou to věci, kteréž se o tobě hlásají, ó město Boží. Sélah.

87:4b.PSA.087.004 Připomínati budu Egypt a Babylon před svými známými, ano i Filistinské a Tyrské i Mouřeníny, že se tu každý z nich narodil.

87:5b.PSA.087.005 An i o Sionu praveno bude: Ten i onen jest rodem z něho, sám pak Nejvyšší utvrdí jej.

87:6b.PSA.087.006 Sečteť Hospodin při popisu národy, a dí, že tento se tu narodil. Sélah.

87:7b.PSA.087.007 Tou příčinou zpívají s plésáním o tobě všecky moci života mého.

88

88:1b.PSA.088.001 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.

88:2b.PSA.088.002 Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.

88:3b.PSA.088.003 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.

88:4b.PSA.088.004 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.

88:5b.PSA.088.005 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.

88:6b.PSA.088.006 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

88:7b.PSA.088.007 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.

88:8b.PSA.088.008 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.

88:9b.PSA.088.009 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.

88:10b.PSA.088.010 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.

88:11b.PSA.088.011 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah.

88:12b.PSA.088.012 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?

88:13b.PSA.088.013 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

88:14b.PSA.088.014 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.

88:15b.PSA.088.015 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?

88:16b.PSA.088.016 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.

88:17b.PSA.088.017 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.

88:18b.PSA.088.018 ličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. [ (Psalms 88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě. ]

89

89:1b.PSA.089.001 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.

89:2b.PSA.089.002 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.

89:3b.PSA.089.003 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:

89:4b.PSA.089.004 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,

89:5b.PSA.089.005 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.

89:6b.PSA.089.006 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.

89:7b.PSA.089.007 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?

89:8b.PSA.089.008 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.

89:9b.PSA.089.009 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.

89:10b.PSA.089.010 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.

89:11b.PSA.089.011 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.

89:12b.PSA.089.012 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.

89:13b.PSA.089.013 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.

89:14b.PSA.089.014 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.

89:15b.PSA.089.015 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.

89:16b.PSA.089.016 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.

89:17b.PSA.089.017 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.

89:18b.PSA.089.018 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.

89:19b.PSA.089.019 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.

89:20b.PSA.089.020 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.

89:21b.PSA.089.021 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.

89:22b.PSA.089.022 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.

89:23b.PSA.089.023 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.

89:24b.PSA.089.024 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.

89:25b.PSA.089.025 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.

89:26b.PSA.089.026 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.

89:27b.PSA.089.027 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

89:28b.PSA.089.028 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.

89:29b.PSA.089.029 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.

89:30b.PSA.089.030 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.

89:31b.PSA.089.031 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,

89:32b.PSA.089.032 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:

89:33b.PSA.089.033 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

89:34b.PSA.089.034 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.

89:35b.PSA.089.035 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.

89:36b.PSA.089.036 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,

89:37b.PSA.089.037 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,

89:38b.PSA.089.038 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.

89:39b.PSA.089.039 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.

89:40b.PSA.089.040 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.

89:41b.PSA.089.041 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.

89:42b.PSA.089.042 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.

89:43b.PSA.089.043 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.

89:44b.PSA.089.044 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.

89:45b.PSA.089.045 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.

89:46b.PSA.089.046 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.

89:47b.PSA.089.047 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?

89:48b.PSA.089.048 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?

89:49b.PSA.089.049 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.

89:50b.PSA.089.050 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.

89:51b.PSA.089.051 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,

89:52b.PSA.089.052 jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]

90

90:1b.PSA.090.001 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

90:2b.PSA.090.002 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

90:3b.PSA.090.003 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

90:4b.PSA.090.004 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

90:5b.PSA.090.005 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

90:6b.PSA.090.006 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

90:7b.PSA.090.007 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

90:8b.PSA.090.008 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

90:9b.PSA.090.009 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

90:10b.PSA.090.010 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

90:11b.PSA.090.011 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

90:12b.PSA.090.012 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

90:13b.PSA.090.013 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

90:14b.PSA.090.014 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

90:15b.PSA.090.015 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

90:16b.PSA.090.016 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

90:17b.PSA.090.017 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.

91

91:1b.PSA.091.001 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

91:2b.PSA.091.002 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

91:3b.PSA.091.003 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

91:4b.PSA.091.004 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

91:5b.PSA.091.005 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

91:6b.PSA.091.006 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

91:7b.PSA.091.007 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

91:8b.PSA.091.008 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

91:9b.PSA.091.009 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

91:10b.PSA.091.010 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

91:11b.PSA.091.011 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

91:12b.PSA.091.012 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

91:13b.PSA.091.013 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

91:14b.PSA.091.014 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

91:15b.PSA.091.015 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

91:16b.PSA.091.016 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

92

92:1b.PSA.092.001 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu.

92:2b.PSA.092.002 Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,

92:3b.PSA.092.003 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,

92:4b.PSA.092.004 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.

92:5b.PSA.092.005 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.

92:6b.PSA.092.006 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

92:7b.PSA.092.007 Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,

92:8b.PSA.092.008 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.

92:9b.PSA.092.009 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.

92:10b.PSA.092.010 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.

92:11b.PSA.092.011 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.

92:12b.PSA.092.012 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.

92:13b.PSA.092.013 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.

92:14b.PSA.092.014 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

92:15b.PSA.092.015 tě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou, [ (Psalms 92:16) Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není. ]

93

93:1b.PSA.093.001 Hospodin kraluje, v důstojnost se oblékl, oblékl se Hospodin v sílu, a přepásal se; také okršlek země upevnil, aby se nepohnul.

93:2b.PSA.093.002 Utvrzenť jest trůn tvůj přede všemi časy, od věčnosti ty jsi.

93:3b.PSA.093.003 Pozdvihují se řeky, ó Hospodine, pozdvihují řeky zvuku svého, pozdvihují řeky vlnobití svých.

93:4b.PSA.093.004 Nad zvuk mnohých vod, nad sílu vln mořských mnohem silnější jest na výsostech Hospodin.

93:5b.PSA.093.005 Svědectví tvá jsou velmi jistá, domu tvému ušlechtilá svatost, Hospodine, až na věky.

94

94:1b.PSA.094.001 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.

94:2b.PSA.094.002 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.

94:3b.PSA.094.003 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,

94:4b.PSA.094.004 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?

94:5b.PSA.094.005 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?

94:6b.PSA.094.006 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,

94:7b.PSA.094.007 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?

94:8b.PSA.094.008 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?

94:9b.PSA.094.009 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?

94:10b.PSA.094.010 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?

94:11b.PSA.094.011 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.

94:12b.PSA.094.012 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.

94:13b.PSA.094.013 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.

94:14b.PSA.094.014 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,

94:15b.PSA.094.015 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.

94:16b.PSA.094.016 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?

94:17b.PSA.094.017 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.

94:18b.PSA.094.018 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.

94:19b.PSA.094.019 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.

94:20b.PSA.094.020 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,

94:21b.PSA.094.021 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?

94:22b.PSA.094.022 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.

94:23b.PSA.094.023 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.

95

95:1b.PSA.095.001 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

95:2b.PSA.095.002 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

95:3b.PSA.095.003 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

95:4b.PSA.095.004 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

95:5b.PSA.095.005 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

95:6b.PSA.095.006 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

95:7b.PSA.095.007 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

95:8b.PSA.095.008 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

95:9b.PSA.095.009 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

95:10b.PSA.095.010 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

95:11b.PSA.095.011 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

96

96:1b.PSA.096.001 Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu všecka země.

96:2b.PSA.096.002 Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jménu jeho, zvěstujte den po dni spasení jeho.

96:3b.PSA.096.003 Vypravujte mezi národy slávu jeho, mezi všemi lidmi divy jeho.

96:4b.PSA.096.004 Nebo veliký Hospodin, a vší chvály hodný, i hrozný jest nade všecky bohy.

96:5b.PSA.096.005 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, ale Hospodin nebesa učinil.

96:6b.PSA.096.006 Sláva a důstojnost před ním, síla i okrasa v svatyni jeho.

96:7b.PSA.096.007 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu čest i moc.

96:8b.PSA.096.008 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho, přineste dary, a vejděte do síňcí jeho.

96:9b.PSA.096.009 Sklánějte se Hospodinu v okrase svatoti, boj se oblíčeje jeho všecka země.

96:10b.PSA.096.010 Rcete mezi pohany: Hospodin kraluje, a že i okršlek zemský upevněn bude, tak aby se nepohnul, a že souditi bude lidi spravedlivě.

96:11b.PSA.096.011 Rozveseltež se nebesa, a plésej země, zvuč moře, i což v něm jest.

96:12b.PSA.096.012 Plésej pole a vše, což na něm, tehdáž ať prozpěvuje všecko dříví lesní,

96:13b.PSA.096.013 Před tváří Hospodina; neboť se béře, béře se zajisté, aby soudil zemi. Budeť souditi okršlek světa v spravedlnosti, a národy v pravdě své.

97

97:1b.PSA.097.001 Hospodin kraluje, plésej země, a vesel se ostrovů všecko množství.

97:2b.PSA.097.002 Oblak a mrákota jest vůkol něho, spravedlnost a soud základ trůnu jeho.

97:3b.PSA.097.003 Oheň předchází jej, a zapaluje vůkol nepřátely jeho.

97:4b.PSA.097.004 Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho; to viduc země, děsí se.

97:5b.PSA.097.005 Hory jako vosk rozplývají se před oblíčejem Hospodina, před oblíčejem Panovníka vší země.

97:6b.PSA.097.006 Nebesa vypravují o jeho spravedlnosti, a slávu jeho spatřují všickni národové.

97:7b.PSA.097.007 Zastyďte se všickni, kteříž sloužíte rytinám, kteříž se chlubíte modlami; sklánějte se před ním všickni bohové.

97:8b.PSA.097.008 To uslyše Sion, rozveselí se, a zpléší dcery Judské z příčiny soudů tvých, Hospodine.

97:9b.PSA.097.009 Nebo ty, Hospodine, jsi nejvyšší na vší zemi, a velice jsi vyvýšený nade všecky bohy.

97:10b.PSA.097.010 Vy, kteříž milujete Hospodina, mějte v nenávisti to, což zlého jest; onť ostříhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníků je vytrhuje.

97:11b.PSA.097.011 Světlo vsáto jest spravedlivým, a radost těm, kteříž jsou upřímého srdce.

97:12b.PSA.097.012 Veselte se, spravedliví v Hospodinu, a oslavujte památku svatosti jeho.

98

98:1b.PSA.098.001 Žalm. Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť jest divné věci učinil; spomohla mu pravice jeho, a rámě svatosti jeho.

98:2b.PSA.098.002 V známost uvedl Hospodin spasení své, před očima národů zjevil spravedlnost svou.

98:3b.PSA.098.003 Rozpomenul se na milosrdenství své, a na pravdu svou k domu Izraelskému; všecky končiny země vidí spasení Boha našeho.

98:4b.PSA.098.004 Prokřikuj Hospodinu všecka země; zvuk vydejte, prozpěvujte, a žalmy zpívejte.

98:5b.PSA.098.005 Žalmy zpívejte Hospodinu na citaře, k citaře i hlasem přizpěvujte.

98:6b.PSA.098.006 Trubami a zvučnými pozouny hlas vydejte před králem Hospodinem.

98:7b.PSA.098.007 Zvuč moře i to, což v něm jest, okršlek světa i ti, kteříž na něm bydlí.

98:8b.PSA.098.008 Řeky rukama plésejte, spolu i hory prozpěvujte,

98:9b.PSA.098.009 Před Hospodinem; neboť se béře, aby soudil zemi. Budeť souditi okršlek světa v spravedlnosti, a národy v pravosti.

99

99:1b.PSA.099.001 Hospodin kraluje, užasněte se národové; sedí nad cherubíny, pohniž se země.

99:2b.PSA.099.002 Hospodin na Sionu veliký, a vyvýšený jest nade všecky lidi.

99:3b.PSA.099.003 Oslavujte jméno tvé veliké a hrozné, nebo svaté jest.

99:4b.PSA.099.004 Moc zajisté králova miluje soud; ty jsi ustanovil práva, soud a spravedlnost v Jákobovi ty konáš.

99:5b.PSA.099.005 Vyvyšujte Hospodina Boha našeho, a sklánějte se u podnoží noh jeho, svatýť jest.

99:6b.PSA.099.006 Mojžíš a Aron mezi kněžími jeho, a Samuel mezi vzývajícími jméno jeho; volávali k Hospodinu, a on je vyslýchal.

99:7b.PSA.099.007 V sloupu oblakovém mluvíval k nim; kteřížto když ostříhali svědectví jeho, i ustanovení jim vydal.

99:8b.PSA.099.008 Hospodine Bože náš, tys je vyslýchal, Bože, bývals jim milostiv, i když jsi je trestal pro výstupky jejich.

99:9b.PSA.099.009 Vyvyšujte Hospodina Boha našeho, a sklánějte se na hoře svaté jeho; neboť jest svatý Hospodin Bůh náš.

100

100:1b.PSA.100.001 Žalm k díků činění. Prokřikuj Hospodinu všecka země.

100:2b.PSA.100.002 Služte Hospodinu s veselím, předstupte před oblíčej jeho s prozpěvováním.

100:3b.PSA.100.003 Vězte, že Hospodin jest Bůh; on učinil nás, a ne my sami sebe, abychom byli lid jeho, a ovce pastvy jeho.

100:4b.PSA.100.004 Vcházejte do bran jeho s díkčiněním, a do síní jeho s chvalami; oslavujte jej, a dobrořečte jménu jeho.

100:5b.PSA.100.005 Nebo dobrý jest Hospodin, na věky milosrdenství jeho, a od národu až do pronárodu pravda jeho.

101

101:1b.PSA.101.001 Žalm Davidův. O milosrdenství a soudu zpívati budu, tobě, ó Hospodine, žalmy budu zpívati.

101:2b.PSA.101.002 Opatrně se míti budu na cestě přímé, až přijdeš ke mně; choditi budu ustavičně v upřímnosti srdce svého i v domě svém.

101:3b.PSA.101.003 Nepředstavímť sobě před oči věci nešlechetné; skutek uchylujících se v nenávisti mám, nepřichytíť se mne.

101:4b.PSA.101.004 Srdce převrácené odstoupí ode mne, zlého nebudu oblibovati.

101:5b.PSA.101.005 Škodícího jazykem bližnímu svému tajně, tohoť vytnu; očí vysokých a mysli naduté nikoli nebudu moci trpěti.

101:6b.PSA.101.006 Oči mé na pravdomluvné v zemi, aby sedali se mnou; kdož chodí po cestě upřímé, tenť mi sloužiti bude.

101:7b.PSA.101.007 Nebude bydliti v domě mém činící lest, a mluvící lež nebude míti místa u mne.

101:8b.PSA.101.008 Každého jitra pléniti budu všecky nešlechetné z země, abych tak vyplénil z města Hospodinova všecky, kdož páší nepravost.

102

102:1b.PSA.102.001 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.

102:2b.PSA.102.002 Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.

102:3b.PSA.102.003 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

102:4b.PSA.102.004 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.

102:5b.PSA.102.005 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

102:6b.PSA.102.006 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.

102:7b.PSA.102.007 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.

102:8b.PSA.102.008 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.

102:9b.PSA.102.009 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

102:10b.PSA.102.010 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,

102:11b.PSA.102.011 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

102:12b.PSA.102.012 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.

102:13b.PSA.102.013 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.

102:14b.PSA.102.014 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.

102:15b.PSA.102.015 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,

102:16b.PSA.102.016 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,

102:17b.PSA.102.017 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,

102:18b.PSA.102.018 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.

102:19b.PSA.102.019 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,

102:20b.PSA.102.020 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,

102:21b.PSA.102.021 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,

102:22b.PSA.102.022 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,

102:23b.PSA.102.023 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

102:24b.PSA.102.024 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,

102:25b.PSA.102.025 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

102:26b.PSA.102.026 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

102:27b.PSA.102.027 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

102:28b.PSA.102.028 pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]

103

103:1b.PSA.103.001 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.

103:2b.PSA.103.002 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho,

103:3b.PSA.103.003 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé,

103:4b.PSA.103.004 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním,

103:5b.PSA.103.005 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá.

103:6b.PSA.103.006 Činí, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným.

103:7b.PSA.103.007 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.

103:8b.PSA.103.008 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství.

103:9b.PSA.103.009 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti.

103:10b.PSA.103.010 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.

103:11b.PSA.103.011 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.

103:12b.PSA.103.012 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.

103:13b.PSA.103.013 Jakož se slitovává otec nad dítkami,tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.

103:14b.PSA.103.014 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.

103:15b.PSA.103.015 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.

103:16b.PSA.103.016 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.

103:17b.PSA.103.017 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,

103:18b.PSA.103.018 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili.

103:19b.PSA.103.019 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.

103:20b.PSA.103.020 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.

103:21b.PSA.103.021 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho.

103:22b.PSA.103.022 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.

104

104:1b.PSA.104.001 Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.

104:2b.PSA.104.002 Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.

104:3b.PSA.104.003 Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.

104:4b.PSA.104.004 Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.

104:5b.PSA.104.005 Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.

104:6b.PSA.104.006 Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.

104:7b.PSA.104.007 K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,

104:8b.PSA.104.008 (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.

104:9b.PSA.104.009 Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.

104:10b.PSA.104.010 Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,

104:11b.PSA.104.011 A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.

104:12b.PSA.104.012 Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.

104:13b.PSA.104.013 Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.

104:14b.PSA.104.014 Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,

104:15b.PSA.104.015 A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.

104:16b.PSA.104.016 Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.

104:17b.PSA.104.017 Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.

104:18b.PSA.104.018 Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.

104:19b.PSA.104.019 Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.

104:20b.PSA.104.020 Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:

104:21b.PSA.104.021 Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.

104:22b.PSA.104.022 Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.

104:23b.PSA.104.023 Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.

104:24b.PSA.104.024 Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.

104:25b.PSA.104.025 V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.

104:26b.PSA.104.026 Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.

104:27b.PSA.104.027 Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.

104:28b.PSA.104.028 Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.

104:29b.PSA.104.029 Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.

104:30b.PSA.104.030 Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.

104:31b.PSA.104.031 Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.

104:32b.PSA.104.032 On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.

104:33b.PSA.104.033 Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.

104:34b.PSA.104.034 Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.

104:35b.PSA.104.035 Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.

105

105:1b.PSA.105.001 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.

105:2b.PSA.105.002 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.

105:3b.PSA.105.003 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.

105:4b.PSA.105.004 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.

105:5b.PSA.105.005 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,

105:6b.PSA.105.006 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.

105:7b.PSA.105.007 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.

105:8b.PSA.105.008 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,

105:9b.PSA.105.009 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.

105:10b.PSA.105.010 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

105:11b.PSA.105.011 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

105:12b.PSA.105.012 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.

105:13b.PSA.105.013 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.

105:14b.PSA.105.014 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

105:15b.PSA.105.015 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

105:16b.PSA.105.016 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,

105:17b.PSA.105.017 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.

105:18b.PSA.105.018 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,

105:19b.PSA.105.019 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.

105:20b.PSA.105.020 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.

105:21b.PSA.105.021 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,

105:22b.PSA.105.022 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.

105:23b.PSA.105.023 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.

105:24b.PSA.105.024 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.

105:25b.PSA.105.025 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

105:26b.PSA.105.026 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.

105:27b.PSA.105.027 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.

105:28b.PSA.105.028 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.

105:29b.PSA.105.029 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.

105:30b.PSA.105.030 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.

105:31b.PSA.105.031 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.

105:32b.PSA.105.032 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,

105:33b.PSA.105.033 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.

105:34b.PSA.105.034 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.

105:35b.PSA.105.035 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.

105:36b.PSA.105.036 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.

105:37b.PSA.105.037 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.

105:38b.PSA.105.038 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.

105:39b.PSA.105.039 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.

105:40b.PSA.105.040 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.

105:41b.PSA.105.041 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.

105:42b.PSA.105.042 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.

105:43b.PSA.105.043 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.

105:44b.PSA.105.044 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,

105:45b.PSA.105.045 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.

106

106:1b.PSA.106.001 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.

106:2b.PSA.106.002 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?

106:3b.PSA.106.003 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.

106:4b.PSA.106.004 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,

106:5b.PSA.106.005 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.

106:6b.PSA.106.006 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.

106:7b.PSA.106.007 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.

106:8b.PSA.106.008 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.

106:9b.PSA.106.009 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.

106:10b.PSA.106.010 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.

106:11b.PSA.106.011 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.

106:12b.PSA.106.012 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,

106:13b.PSA.106.013 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;

106:14b.PSA.106.014 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.

106:15b.PSA.106.015 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.

106:16b.PSA.106.016 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,

106:17b.PSA.106.017 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.

106:18b.PSA.106.018 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.

106:19b.PSA.106.019 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.

106:20b.PSA.106.020 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,

106:21b.PSA.106.021 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.

106:22b.PSA.106.022 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.

106:23b.PSA.106.023 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.

106:24b.PSA.106.024 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.

106:25b.PSA.106.025 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.

106:26b.PSA.106.026 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,

106:27b.PSA.106.027 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.

106:28b.PSA.106.028 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.

106:29b.PSA.106.029 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,

106:30b.PSA.106.030 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.

106:31b.PSA.106.031 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.

106:32b.PSA.106.032 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.

106:33b.PSA.106.033 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.

106:34b.PSA.106.034 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,

106:35b.PSA.106.035 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,

106:36b.PSA.106.036 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.

106:37b.PSA.106.037 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.

106:38b.PSA.106.038 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.

106:39b.PSA.106.039 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.

106:40b.PSA.106.040 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.

106:41b.PSA.106.041 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,

106:42b.PSA.106.042 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.

106:43b.PSA.106.043 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.

106:44b.PSA.106.044 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.

106:45b.PSA.106.045 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,

106:46b.PSA.106.046 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.

106:47b.PSA.106.047 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.

106:48b.PSA.106.048 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.

107

107:1b.PSA.107.001 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

107:2b.PSA.107.002 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

107:3b.PSA.107.003 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

107:4b.PSA.107.004 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

107:5b.PSA.107.005 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

107:6b.PSA.107.006 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

107:7b.PSA.107.007 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

107:8b.PSA.107.008 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

107:9b.PSA.107.009 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

107:10b.PSA.107.010 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

107:11b.PSA.107.011 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

107:12b.PSA.107.012 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

107:13b.PSA.107.013 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

107:14b.PSA.107.014 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

107:15b.PSA.107.015 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

107:16b.PSA.107.016 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

107:17b.PSA.107.017 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

107:18b.PSA.107.018 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

107:19b.PSA.107.019 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

107:20b.PSA.107.020 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

107:21b.PSA.107.021 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

107:22b.PSA.107.022 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

107:23b.PSA.107.023 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

107:24b.PSA.107.024 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

107:25b.PSA.107.025 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

107:26b.PSA.107.026 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

107:27b.PSA.107.027 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

107:28b.PSA.107.028 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

107:29b.PSA.107.029 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

107:30b.PSA.107.030 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

107:31b.PSA.107.031 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

107:32b.PSA.107.032 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

107:33b.PSA.107.033 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

107:34b.PSA.107.034 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

107:35b.PSA.107.035 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

107:36b.PSA.107.036 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

107:37b.PSA.107.037 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

107:38b.PSA.107.038 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

107:39b.PSA.107.039 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

107:40b.PSA.107.040 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

107:41b.PSA.107.041 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

107:42b.PSA.107.042 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

107:43b.PSA.107.043 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

108

108:1b.PSA.108.001 Píseň a žalm Davidův.

108:2b.PSA.108.002 Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

108:3b.PSA.108.003 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

108:4b.PSA.108.004 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

108:5b.PSA.108.005 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

108:6b.PSA.108.006 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

108:7b.PSA.108.007 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

108:8b.PSA.108.008 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

108:9b.PSA.108.009 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

108:10b.PSA.108.010 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

108:11b.PSA.108.011 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

108:12b.PSA.108.012 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

108:13b.PSA.108.013 liž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská. [ (Psalms 108:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše. ]

109

109:1b.PSA.109.001 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.

109:2b.PSA.109.002 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.

109:3b.PSA.109.003 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.

109:4b.PSA.109.004 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.

109:5b.PSA.109.005 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.

109:6b.PSA.109.006 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.

109:7b.PSA.109.007 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.

109:8b.PSA.109.008 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.

109:9b.PSA.109.009 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.

109:10b.PSA.109.010 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.

109:11b.PSA.109.011 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.

109:12b.PSA.109.012 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.

109:13b.PSA.109.013 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.

109:14b.PSA.109.014 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.

109:15b.PSA.109.015 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,

109:16b.PSA.109.016 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.

109:17b.PSA.109.017 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.

109:18b.PSA.109.018 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.

109:19b.PSA.109.019 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.

109:20b.PSA.109.020 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.

109:21b.PSA.109.021 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.

109:22b.PSA.109.022 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.

109:23b.PSA.109.023 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.

109:24b.PSA.109.024 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.

109:25b.PSA.109.025 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.

109:26b.PSA.109.026 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,

109:27b.PSA.109.027 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.

109:28b.PSA.109.028 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.

109:29b.PSA.109.029 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.

109:30b.PSA.109.030 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,

109:31b.PSA.109.031 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

110

110:1b.PSA.110.001 Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.

110:2b.PSA.110.002 Berlu moci tvé vyšle Hospodin z Siona, řka: Panuj u prostřed nepřátel svých.

110:3b.PSA.110.003 Lid tvůj dobrovolný v den boje tvého v ozdobě svatosti, z života hned v svitání jako rosa plod tvůj bude.

110:4b.PSA.110.004 Přisáhl Hospodin, a nebude želeti toho, řka: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.

110:5b.PSA.110.005 Pán po pravici tvé potře v den hněvu svého krále.

110:6b.PSA.110.006 Soud činiti bude mezi národy, porážku hroznou učiní, potře i hlavu panující nad mnohými krajinami.

110:7b.PSA.110.007 Z potoka na cestě píti bude, a protož povýší hlavy.

111

111:1b.PSA.111.001 Halelujah. Slaviti budu Hospodina z celého srdce, v radě přímých i v shromáždění;

111:2b.PSA.111.002 Veliké skutky Hospodinovy, a patrné všechněm, kteříž v nich líbost mají;

111:3b.PSA.111.003 Slavné a překrásné dílo jeho, a spravedlnost jeho zůstávající na věky.

111:4b.PSA.111.004 Památku způsobil předivnými skutky svými milostivý a milosrdný Hospodin.

111:5b.PSA.111.005 Pokrm dal těm, kteříž se ho bojí, pamětliv jsa věčně na smlouvu svou.

111:6b.PSA.111.006 Mocné skutky své oznámil lidu svému, dav jim dědictví pohanů.

111:7b.PSA.111.007 Skutkové rukou jeho pravda a soud, a nepohnutelní všickni rozkazové jeho.

111:8b.PSA.111.008 Upevnění na věčnou věčnost; učiněni jsou v pravdě a v pravosti.

111:9b.PSA.111.009 Vykoupení poslav lidu svému, přikázal na věky smlouvu svou; svaté a hrozné jest jméno jeho.

111:10b.PSA.111.010 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodina; rozumu výborného nabývají všickni, kteříž činí ty věci; chvála jeho zůstává na věky.

112

112:1b.PSA.112.001 Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.

112:2b.PSA.112.002 Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.

112:3b.PSA.112.003 Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.

112:4b.PSA.112.004 Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.

112:5b.PSA.112.005 Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.

112:6b.PSA.112.006 Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.

112:7b.PSA.112.007 Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.

112:8b.PSA.112.008 Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.

112:9b.PSA.112.009 Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.

112:10b.PSA.112.010 Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.

113

113:1b.PSA.113.001 Halelujah. Chvalte služebníci Hospodinovi, chvalte jméno Hospodinovo.

113:2b.PSA.113.002 Budiž jméno Hospodinovo požehnáno od tohoto času až na věky.

113:3b.PSA.113.003 Od východu slunce až do západu jeho chváleno buď jméno Hospodinovo.

113:4b.PSA.113.004 Vyvýšenť jest nade všecky národy Hospodin, a nad nebesa sláva jeho.

113:5b.PSA.113.005 Kdo jest rovný Hospodinu Bohu našemu, kterýž vysoko bydlí?

113:6b.PSA.113.006 Kterýž snižuje se, aby všecko spatřoval, což jest na nebi i na zemi.

113:7b.PSA.113.007 Vyzdvihuje z prachu nuzného, a z hnoje vyvyšuje chudého,

113:8b.PSA.113.008 Aby jej posadil s knížaty, s knížaty lidu svého.

113:9b.PSA.113.009 Kterýž vzdělává neplodnou v čeled, a matku veselící se z dítek. Halelujah.

114

114:1b.PSA.114.001 Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,

114:2b.PSA.114.002 Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.

114:3b.PSA.114.003 To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.

114:4b.PSA.114.004 Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.

114:5b.PSA.114.005 Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?

114:6b.PSA.114.006 Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?

114:7b.PSA.114.007 Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,

114:8b.PSA.114.008 Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.

115

115:1b.PSA.115.001 Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.

115:2b.PSA.115.002 Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?

115:3b.PSA.115.003 Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.

115:4b.PSA.115.004 Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.

115:5b.PSA.115.005 Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.

115:6b.PSA.115.006 Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.

115:7b.PSA.115.007 Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.

115:8b.PSA.115.008 Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.

115:9b.PSA.115.009 Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.

115:10b.PSA.115.010 Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.

115:11b.PSA.115.011 Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.

115:12b.PSA.115.012 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.

115:13b.PSA.115.013 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.

115:14b.PSA.115.014 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.

115:15b.PSA.115.015 Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.

115:16b.PSA.115.016 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.

115:17b.PSA.115.017 Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,

115:18b.PSA.115.018 Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.

116

116:1b.PSA.116.001 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.

116:2b.PSA.116.002 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.

116:3b.PSA.116.003 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.

116:4b.PSA.116.004 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.

116:5b.PSA.116.005 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.

116:6b.PSA.116.006 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.

116:7b.PSA.116.007 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.

116:8b.PSA.116.008 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.

116:9b.PSA.116.009 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.

116:10b.PSA.116.010 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.

116:11b.PSA.116.011 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.

116:12b.PSA.116.012 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?

116:13b.PSA.116.013 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.

116:14b.PSA.116.014 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.

116:15b.PSA.116.015 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.

116:16b.PSA.116.016 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.

116:17b.PSA.116.017 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.

116:18b.PSA.116.018 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,

116:19b.PSA.116.019 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.

117

117:1b.PSA.117.001 Chvalte Hospodina všickni národové, velebtež ho všickni lidé.

117:2b.PSA.117.002 Neboť jest rozšířeno nad námi milosrdenství jeho, a pravda Hospodinova na věky. Halelujah.

118

118:1b.PSA.118.001 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky trvá milosrdenství jeho.

118:2b.PSA.118.002 Rciž nyní, Izraeli, že na věky milosrdenství jeho.