Titus (Czech)

1

1:1b.TIT.001.001 Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podle víry vyvolených Božích a známosti pravdy, kteráž jest podle zbožnosti,

1:2b.TIT.001.002 K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými,

1:3b.TIT.001.003 Totiž to slovo své, skrze kázání mně svěřené, podle zřízení Spasitele našeho Boha, Titovi, vlastnímu synu u víře obecné:

1:4b.TIT.001.004 Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista Spasitele našeho.

1:5b.TIT.001.005 Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil:

1:6b.TIT.001.006 Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bujní, anebo nepoddaní.

1:7b.TIT.001.007 Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne pijan vína, ne bijce, ne žádostivý mrzkého zisku,

1:8b.TIT.001.008 Ale přívětivý k hostem, dobrotivý, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,

1:9b.TIT.001.009 Pilně se přídržící věrné řeči v učení Božím, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati.

1:10b.TIT.001.010 Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí lidských, zvláště ti, jenž jsou z obřízky.

1:11b.TIT.001.011 Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.

1:12b.TIT.001.012 Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok, že Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.

1:13b.TIT.001.013 Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,

1:14b.TIT.001.014 Nešetříce Židovských básní, a přikázání lidí těch, jenž se odvracují od pravdy.

1:15b.TIT.001.015 Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.

1:16b.TIT.001.016 Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní.

2

2:1b.TIT.002.001 Ty pak mluv, což sluší na zdravé učení.

2:2b.TIT.002.002 Starci ať jsou střízliví, vážní, opatrní, zdraví u víře, v lásce, v snášelivosti.

2:3b.TIT.002.003 Tak také i staré ženy ať chodí zbožně, v oděvu příslušném a ať nejsou převrhlé, ani mnoho vína pijící, dobrým věcem učící,

2:4b.TIT.002.004 Aby mladice vyučovaly, kterak by muže své i dítky řádně milovaly,

2:5b.TIT.002.005 A byly šlechetné, čistotné, netoulavé, dobrotivé, mužům svým poddané, aby nebylo dáno v porouhání slovo Boží.

2:6b.TIT.002.006 Takž i mládenců napomínej k středmosti,

2:7b.TIT.002.007 Ve všech věcech sebe samého vydávaje za příklad dobrých skutků, a zachovávaje v učení celost, vážnost,

2:8b.TIT.002.008 Slovo zdravé bez úhony, aby ten, jenž by se protivil, zastyděti se musil, nemaje co zlého mluviti o vás.

2:9b.TIT.002.009 Služebníky uč, ať jsou poddáni pánům svým, ve všem jim se líbíce, neodmlouvajíce,

2:10b.TIT.002.010 Neokrádajíce, ale ve všem věrnosti pravé dokazujíce, aby učení Spasitele našeho Boha ve všem ozdobovali.

2:11b.TIT.002.011 Zjevilať se jest zajisté ta milost Boží spasitelná všechněm lidem,

2:12b.TIT.002.012 Vyučující nás, abychom odřeknouce se bezbožnosti a světských žádostí, střízlivě, a spravedlivě, a zbožně živi byli na tomto světě,

2:13b.TIT.002.013 Očekávajíce té blahoslavené naděje a příští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista,

2:14b.TIT.002.014 Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků.

2:15b.TIT.002.015 Toto mluv, a napomínej, a tresci mocně. Žádný tebou nepohrzej.

3

3:1b.TIT.003.001 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.

3:2b.TIT.003.002 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.

3:3b.TIT.003.003 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.

3:4b.TIT.003.004 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,

3:5b.TIT.003.005 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,

3:6b.TIT.003.006 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,

3:7b.TIT.003.007 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.

3:8b.TIT.003.008 Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.

3:9b.TIT.003.009 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.

3:10b.TIT.003.010 Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,

3:11b.TIT.003.011 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.

3:12b.TIT.003.012 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.

3:13b.TIT.003.013 Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.

3:14b.TIT.003.014 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.

3:15b.TIT.003.015 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.